Po bitvě.

Viktor Dyk

Po bitvě.
Po bitvě dvacetileté vražedné leckterému čelu mnohého nenaleznete: na večer chybí při apelu. Ten padl a ten živý je, kdyby byl padl, bylo lépe. Ten bil se a už nebije a jiný vlastní mládí tepe. Po bitvě dvacetileté po době bojů, trudu, práce, mnohého nenaleznete. Spí klidně mrtvý jako zrádce. Je apel smutný. Hluchá noc. V ní vyznívají prázdná slova. Je studená a teskná noc. Noc, jako tehdy zářijová. 52 Do tmy náš oheň plápolá. A každý trud byl v boji prožit. Leč vy, již bdíte dopola – nechcete přece zbraň složit? Ten padl a ten odpadl. Ten mlčí a ten zvyk’ se smáti. Vy, jejichž oheň nezchladl: nechcete přece dnes se vzdáti? Po bitvě dvacetileté nechcete s Čech se smířit bídou? Mnohého nenaleznete, leč noví bojovníci přijdou, ochotní v nový zápas jít, ochotní jít s novým vzruchem. Vlast naše musí větší být, byť rozměry ne, tož svým duchem! „Samostatnost“, 14. září 1913.
53