Verše smuteční.

Viktor Dyk

Verše smuteční.
Nehlasně kráčíš zasmušilým dvorem, jejž chrání marně Ivové kamenní. A v nitru tvém, kdys blouznivém a chorém – v tvém nitru opovržení. Všech hadů jedy znáš. A nic tě nepřekvapí. Znáš smrti zákeřné a náhlá zrazení. Všech bestií tě objímaly tlapy. – V tvém nitru opovržení. Tisíce zmetků rodí tvoje země, tisíce zmetků chrlí dláždění. Z tisíce koutů hanba sténá temně. – V tvém nitru opovržení. Nad městem stojíš, domy, zahradami, nad stromů v květech svěží zelení. Když v davu jsme, tu nejvíce jsme sami. – – V tvém nitru opovržení. 109 Zříš klidně propast, která otvírá sese, a bílou paní, jež tak chladna je. A kdybys prstem pohnout měl k své spáse, ty nehneš jím, tou spásou zhrdaje. Květen 1911
110
Básně v knize Prohrané kampaně:
  1. Sonet o melancholickém večeru.
  2. Sloky deštivého dne.
  3. Stesk.
  4. Jarní idylla.
  5. Západ slunce nad Prahou.
  6. Soumrak.
  7. Pták černý výčitky –
  8. Píseň o kováři a kovadlině.
  9. Píseň.
  10. Sokolům.
  11. Škatule, hýbejte se!
  12. Únor 1913.
  13. Po bitvě.
  14. Těm, kteří zradili.
  15. Před jarem.
  16. Pohřeb.
  17. Svatá alliance.
  18. Píseň o mrtvolách.
  19. Flagelanti.
  20. Doporučení na schůzi v „Národním domě“ dne 21. V. 1911 nepřednesené.*)
  21. Lístek nás došel.
  22. Dávnému druhu.
  23. Ranní elegie.
  24. Verše smuteční.
  25. Doba je trudná.
  26. Před bojem.
  27. Výsledek voleb v českých okresích království českého.
  28. Óda na 13. červen.
  29. Im memoriam.
  30. Historie z naší vesnice.
  31. Rok.
  32. „České Slovo“ ohražuje se.