AŤ ŽEBRÁ TŘEBA!

Vladimír Houdek

Hle, všude, všude před očima se žito vlní do daleka, jak cudnost hrdá stojí zpříma, zvědavě na svou kosu čeká. Změť klasů slehlých teskně jímá tvé zraky časem – postel měkká, kam klesla perutěma mdlýma kdys láska, jež se světla leká. A jak by rostlo obilí pro všecky – život tvořili zde lidé vášní opilí. Ať pak ten život žebrá třeba i o tu malou skyvu chleba, co ji zde tělem zničili...

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

351. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V obilí. (Jaroslav Vrchlický)
  2. POLE. (Josef Václav Sládek)
  3. SMRT STARÉHO LUKÁŠE (František Odvalil)
  4. ORÁČ. (František Serafínský Procházka)
  5. BALLADA. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Pojď mezi nás! (Karel Hlaváček)
  7. None (František Serafínský Procházka)
  8. A JINÝ NAHRADÍ TĚ. (Karel Babánek)
  9. Vzdech. (Xaver Dvořák)
  10. 217. Tam žnou ženci jaří, srpové jim v hrsti se hemží, (František Sušil)