ZVONY.

Vladimír Houdek

Hlubo chorál zvo rozhoupaných zvolna(Na) třesou mi starých ží srdci starých li(Na) Děl zastaralých střelou je zvo seň bol(Na) již z posled své tvrze božstvo na svět ří(Na) Jsouť zvony pokrytec srdce v ústech ma(Na) svůj řek z hlubin kovových v líc nebe vyla(Na) v jich zpěvu melancholickém kvil chvě se vzrůs(Na) A jsou to pouze rozevře va ústa(Na) Jich širo při žalmu táhlém plném bolu(Na) nad mrtvým prá zabedným s vysoka zeje do(Na) jsou že opuště úchou kvíli ny(Na) v nynějších mukách dlouhých as Proč va sta ty zvony(Na)

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

47. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZVONY. (Karel Babánek)
  2. V NOCI (Antonín Klášterský)
  3. Alleluja. (František Serafínský Procházka)
  4. VZKŘÍŠENÍ. (Xaver Dvořák)
  5. ALLELUJA! (Xaver Dvořák)
  6. V HLUBOKÉ NOCI... (Růžena Jesenská)
  7. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  8. ZVONY. (Antonín Klášterský)
  9. Vzduchem hučí to a zvoní, (Jan Neruda)
  10. Zvony. (Emanuel z Čenkova)