ZVONY.

Vladimír Houdek

Hluboký chorál zvonů rozhoupaných zvolna, třesoucí báněmi starých věží, srdci starých lidí! Děl zastaralých střelou je zvonů píseň bolná, již z poslední své tvrze božstvo na svět řídí. Jsouť zvony pokrytecké, srdce v ústech mají, svůj nářek z hlubin kovových v líc nebe vysýlají, v jich zpěvu melancholickém kvil chvějící se vzrůstá... A jsou to pouze rozevřená, zívající ústa! Jich zívání široké při žalmu táhlém, plném bolu, nad mrtvým, právě zabedněným, s vysoka zeje dolů; jsou ženě opuštěné útěchou kvílivé tóny v nynějších mukách, dlouhých as... Proč zívají staré ty zvony?

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

47. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZVONY. (Karel Babánek)
  2. V NOCI (Antonín Klášterský)
  3. Alleluja. (František Serafínský Procházka)
  4. VZKŘÍŠENÍ. (Xaver Dvořák)
  5. ALLELUJA! (Xaver Dvořák)
  6. V HLUBOKÉ NOCI... (Růžena Jesenská)
  7. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  8. ZVONY. (Antonín Klášterský)
  9. Vzduchem hučí to a zvoní, (Jan Neruda)
  10. Zvony. (Emanuel z Čenkova)