V žaláři osamění.
Ve dusném sklepení tma zívající spala
na vlhkém kamení pod rozklenutím sloupů.
Tmy paprsk neproťal, zvuk nezatřásl vzduchem
a zmrtvující klid v dál záhadně se šířil.
Jen občas zazněl tu krok prchajících hodin,
do tůní věčnosti jež zvolna odcházely,
krok těžký, dunící a provázený echem,
jež zvolna v prázdnotách a tmě se rozptýlilo.
Však slyš! Cos hnulo se. Teď zvolna sem kdos stoupá
po schodech točitých kol navlhlých stěn chodeb
a v ruce kahanec sem nese kmitající.
Kdos klíči zachřestil a kdosi vzdechl zdlouha
a před paprskem mdlým do koutů prchly stíny
na odchod čekati těch řídkých Návštěvníků...
Teď vše zas pohaslo a v tichu Tmy jen vládnou.
24
OPRAVY: Na stránce 6. v řádce desáté čti „bezdné“ místo „bezedné“.
Na stránce 7. v řádce šesté čti „zavál“ místo „svál“.
[25]
DOTIŠTĚNO DNE 16. BŘEZNA 1896
NA STROJÍCH EMANUELA STIVÍNA PRAHA 146-II.
PRO VYDAVATELE
NÁKLADEM VYDAVATELOVÝM
[26]
Této knihy vydáno bylo 300 výtisků,
z nichž prvých 10 jest číslováno a opatřeno
autografem spisovatelovým.
Číslo
E: jf; 2005
[27]