TURGENĚV.

Jan Spáčil-Žeranovský

Děl Bůh: „Ti tisícové a ty davy, již pro Rus byli kdy již umučeni, a jejichž dusí vír se kolem pění, ať o svých mukách světu dají zprávy. Jich myšlenky v leb jedné vtěsnám hlavy a v jedno srdce jejich utrpení a v jednu duši jejich čin i snění, jí rámě tyrannie nezadáví.“ I stvořil Tebe! Obře, teď již chápu tu děsnou hloub, z níž Tvoje struny zvučí, tu výši, s které zříš ten jas i hnus... Lve stepi! Život sílu zná Tvých drápů, když zdolal’s jej, bys poznal, čím nás mučí, a v hlase Tvém lká celá svatá Rus.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

307. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 85. Sám sem někdy myslel, že již svému (Jan Kollár)
  2. POSLEDNÍ ŽREC. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  4. NEJVĚTŠÍ BOLEST VĚKU. (Antonín Macek)
  5. Opuštěný. (František Cajthaml-Liberté)
  6. BALLADA 18. (Jiří Mahen)
  7. DVA SVĚTY (Antonín Sova)
  8. Soudný den uhlobaronů. (František Cajthaml-Liberté)
  9. ZTROSKOTANÉ SODOMY (Antonín Sova)
  10. III. Nuž zraky sem, na tuto tvář, (Vítězslav Hálek)