85. Sám sem někdy myslel, že již svému

Jan Kollár

Sám sem někdy myslel, že již svému Losu vzdorovati nebudu, Ani odpor klásti osudu, Jenž můj národ tlačí, ohromnému; Svět se přece nehne k vůli tvému Asnad mámivému přeludu, A kdo může říci bez studu: Toto učiň! Bohu všemoudrému? Než jak hada chraň se této hnilé Nízkých mudrlantů podušky, Každý, kdo má srdce ušlechtilé; Bůh když běhu světa cíle značil, Neproměnil duše na služky, Ale právo dcer jim dáti ráčil.

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

183. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  2. TURGENĚV. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  3. PÍSEŇ INTERNACIONÁLNÍ. (Vladimír Houdek)
  4. III. Nuž zraky sem, na tuto tvář, (Vítězslav Hálek)
  5. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  6. muž, jenž se chvěje (Stanislav Kostka Neumann)
  7. Druhá tvář. (Adolf Heyduk)
  8. Psáno mezi tím, co jsem si vyřezával svou postel. (Bohdan Kaminský)
  9. CO VÍTR KVÍLÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Jak krásným zdál se mi ten svět, (František Ladislav Menhard Litoměřický)