ZTROSKOTANÉ SODOMY

Antonín Sova

Dřív starozákonný a přísný trestal Bůh, Teď člověk, epigon, zlých běsů pán a druh jde hříchy lidské mstít, zla sídla ztroskotat a gestem titanským blažených tvořit řád. Viz dávné kultury hynoucí Sodomu. Smrt s kulomety kráčeti dům od domu a kata v šatě krví příliš zarudlém stát na stolici soudné nad dobrem i zlem. Hrůz divy zmatek město z kořen vyvrací; co měl kdo, opustil, ne vítěz nad prací, zmlk' stroj a vlak vrost do trav pouště nádraží, je stádem ovcí dav a v děsu rozráží si hlavy na barikádách, než prchne z rodných měst, kde hrdost zneuctěna, starodávná čest. Vyhaslo pod kotly a v krbech domovů dětem se ztrácí matka k hrobu otcovu. Neb otci postříleni, z vlasti vyhnáni, se znameními smrti pozavíráni. Pohůnci katů vlekou starce učené a k bránám zavedou, z nichž hlad je vyžene. Šaškové z cirkusů, dřív, než se dolíčí, prchají, od katafalků pohřební nosiči, a mrtvoly, spuštěné přes tvář šlojíře, jdou strašit řadou v loužích krve k nevíře. A čas byl přesunů a strašných znamení, kdy zlato boháčů hořelo v plameni. Byl rozdílení čas. Co boháč utrácí, dnes nepracující si dělí žebráci. A strojů rozbitých ať kola rezaví, ať o vítězství nové mocí vypráví, co v domech zavření tam u svých pokladů dědici Harpagonů mají poradu, než budou vyhnáni v dny apokalypsy a poníženi pod sluhy a jejich psy. A čas je přesunů a strašných znamení, kdy jmění boháčů hořelo v plameni, čas, v hrozné výzbroji dělníků armády, kdy v svět se chystali, ve smrti zahrady, prach kosil bezdýmný a plynů mámil jed, neb třeba položit je k nohám celý svět to pro den slunce východu, jenž ve snu tkví a pro zabití dneška jménem bratrství.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
v básni jsme nalezli 1 osobu, v básni jsou označena takto

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

203. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pátý květen 1821. (Karel Marie Drahotín Villani)
  2. Stará vzpomínka. (František Cajthaml-Liberté)
  3. ODPLATA (Karel Dostál-Lutinov)
  4. Jeronym na hranici. (Adolf Heyduk)
  5. Příchod moru. (Jan Evangelista Nečas)
  6. POSLEDNÍ ŽREC. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Smrť sv. Štěpána. (Jan Evangelista Nečas)
  8. KOMETA. (Josef Svatopluk Machar)
  9. NEJVĚTŠÍ BOLEST VĚKU. (Antonín Macek)
  10. DVACÁTÉ STOLETÍ, BUĎ ZDRÁVO! (Karel Dostál-Lutinov)