BÁJ Z PRAVĚKU.

Jan Spáčil-Žeranovský

BÁJ Z PRAVĚKU.
Noc hluchá celý grunt již zavalila, a v jizbě, v níž jen svíce hoří bledá, si kolem stolu domácích kruh sedá: strýc, tetka, dětí směs, jež v sváru byla. A u kamen se bába usadila, báj prastará se jizbou z úst jí zvedá: v ní zvučí sláva, hnět i muky děda i vnuků hanba, již jim v čelo vryla. Toť slavná báj o Ječmínkovi králi, jak slýchají ji od pravěků zníti! A v temné mlčení se jizba halí. Však stranou, v přítmí hoch naslouchá malý, pěsť svírá vzdorně a ve zraku svítí mu budoucnosti velké hromobití... 100