BÁJ Z PRAVĚKU.

Jan Spáčil-Žeranovský

Noc hluchá celý grunt již zavalila, a v jizbě, v níž jen svíce hoří bledá, si kolem stolu domácích kruh sedá: strýc, tetka, dětí směs, jež v sváru byla. A u kamen se bába usadila, báj prastará se jizbou z úst jí zvedá: v ní zvučí sláva, hnět i muky děda i vnuků hanba, již jim v čelo vryla. Toť slavná báj o Ječmínkovi králi, jak slýchají ji od pravěků zníti! A v temné mlčení se jizba halí. Však stranou, v přítmí hoch naslouchá malý, pěsť svírá vzdorně a ve zraku svítí mu budoucnosti velké hromobití...

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

513. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Kuchař)
  2. VE STARÉM HNÍZDĚ. (Alois Škampa)
  3. V METELICI. (Josef Václav Sládek)
  4. KOLOVRÁTKÁŘ. (Antonín Jaroslav Klose)
  5. V PROPASTI CIZOTY. (Eliška Krásnohorská)
  6. Sonet z podzimního večera. (Josef Svatopluk Machar)
  7. PROSINEC 1917. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  8. LAMPA. (Jaroslav Haasz)
  9. Pohádka o knížecím člověku. (Antonín Koukl)
  10. 58. V těch prsou jako v pustině – (Josef Kuchař)