Když lampa zpívala my silně ospalí(J6m)
kol stolu sedíce jsme otce čekali(J6m)
Krb zvolna vychládal a ztichla ulice(J6m)
skla kalných luceren se chvěla řinčíce(J6m)
jak větru nárazy se o ně opřely(J6m)
a blikal plamen jich jak světla bludivá(J6m)
stín jejich po stěnách se kmital nesmělý(J6m)
jak v době půlnoční dav příšer chodívá(J6m)
Když ohlas kroků zněl z nás někdo zvědav naň(J6m)
šel k oknu tichounce by opřel o ně skráň(J6m)
a hleděl do dálky kde sídlí naděje(J6m)
všech oči upřely se v bílé veřeje(J6m)
a klesly zase zpět mdlé v unavenou dlaň(J6m)
a vítr skučel dál a lampa zpívala(J6m)
Když nyní po letech v svém teplém příbytku(J6m)
jsem četl ve Květech kdes trudnou povídku(J6m)
a vítr do krbu když dýchal jako měch(J6m)
hned pustou zahradou jel po nástrojích všech(J6m)
jak v strunách obrovských by ďábelskou hrál směs(J6m)
hned šuměl z daleka jak rozpěněný jez(J6m)
zas lampa zpívala(J3m)
Ten jednotvárný zvuk(J3m)
mně v duši vyvolal hned píseň plnou muk(J6m)
sten dětí ždajících kdy otec přijde zpět(J6m)
pláč opuštěných žen jež tonou v moři běd(J6m)
hlas brku skřípavý když písař chýlí skráň(J6m)
tluk hodin půlnočních kdy žádá smrt svou daň(J6m)
vzlyk tiché modlitby kde tvář je zsinalá(J6m)
i vlastní vzdechy mé když lampa zpívala(J6m)