Pavouci
Hle – loupežníka v zbroji skvělé,
jenž všechno sítí tarasí,
hle, zuřivého nepřítele,
jenž vyrvat kořist nedá si –
proč každá síť však visí prázdná,
i když ji zříš snad nad stájí?
– Pavouci asi nemodlí se
a tak se žádný nenají! –
Tak pravilo mi děcko kdysi,
co v hloubce chodeb pincetou
jsem lovil aspoň hospodáře,
když mouchy si to nespletou.
– Já myslím, že jsou přece zbožní,
vždyť to je sítí dokola,
a myslíš, že té prosbě němé,
kdo svatý je, snad odolá?
– Ty myslíš, že je krmí v noci
snad Spasitel náš laskavý?
– Tak asi! Vůbec mně to s nimi
neleze nějak do hlavy.
35
Čím krmil by je? – Hrozinkami –
ozval se hlásek nesmělý
– včera jich matka talíř měla
a k ránu všechny zmizely!
36