Pavouci

Jiří Mahen

Pavouci
Hle – loupežníka v zbroji skvělé, jenž všechno sítí tarasí, hle, zuřivého nepřítele, jenž vyrvat kořist nedá si – proč každá síť však visí prázdná, i když ji zříš snad nad stájí? – Pavouci asi nemodlí se a tak se žádný nenají! – Tak pravilo mi děcko kdysi, co v hloubce chodeb pincetou jsem lovil aspoň hospodáře, když mouchy si to nespletou. – Já myslím, že jsou přece zbožní, vždyť to je sítí dokola, a myslíš, že té prosbě němé, kdo svatý je, snad odolá? – Ty myslíš, že je krmí v noci snad Spasitel náš laskavý? – Tak asi! Vůbec mně to s nimi neleze nějak do hlavy. 35 Čím krmil by je? – Hrozinkami – ozval se hlásek nesmělý – včera jich matka talíř měla a k ránu všechny zmizely! 36