Balkánská rokle

Jiří Mahen

Balkánská rokle
Zastavte se, zastavte se nade mnou, věčné věci se svou láskou tajemnou! Pohár zmaru když se nejvíc nakloní, z vás jen kdesi pod sluncem to zazvoní, člověk že je brat všeho bez výhrad! Zastavte se, zastavte se nad námi, věčné hvězdy, s hrou, jež muže omámí! Šťastni když a bezpečni se cítíme, my to víme, s vámi že se řítíme v dálku, kde je hrob všeho bez ozdob. Stůjte však, ó stůjte ještě okamžik, než vás protne náhle vzteklý běs a křik! Pohár zmaru než se skácí se stolu, slyšte nás, jak všichni mřeme pospolu v poslední náš den: nože, nože ven! 29