Hymna na slávu Hercegoviny

Jiří Mahen

Hymna na slávu Hercegoviny Pod starý prapor vzbouřenců
Ty jsi moje vášeň celá, ty jsi vlastně moje zem’! Chtěl bych věru přikován být ku tvým bokům řetězem – tys mne jistě ráda měla, odvaha je v prsou tvých, tak tě ve svém srdci nosím jak svůj ráj a snad i hřích. Byl bych schopen pro tě zrady, když si na tě vzpomenu, doved’ jít bych pro tvůj úsměv třeba středem plamenů, kde je sláva, ihned slyším temně tvůj vždy dunět štít, jako řeka jde mou duší bez hlesu tvůj vážný lid. Stokrát zraněn v bitce perné umřít chtěl bych pro tebe, chtěl bych vzít si jednou s sebou kus tvé skály do nebe: 82 přilétli by všichni ptáci, ze skály by vzpučel strom a Duch Svatý zas by vjížděl v peklo jako blesk a hrom! 83
Básně v knize Rozloučení s jihem:
  1. Rozloučení s jihem
  2. Hasanaginica
  3. Městečko na pobřeží
  4. Háj rodiček
  5. Chorál žebráků z Primorje
  6. Píseň ke chvále dalmatských oslíků
  7. Velrybí zátoka
  8. „Milom sinu“
  9. Ranní
  10. Balkánská rokle
  11. Košík mořských ryb
  12. Potapěč
  13. Pavouci
  14. Propasti
  15. Setkání s královnou
  16. Přístav v T.
  17. Rybičky z ponorů
  18. Vycházka
  19. Bucat
  20. Večerní divadlo
  21. Kapličky
  22. Poklady
  23. Bouři
  24. Bonaca
  25. „Mořský“ pstruh v Neretvě
  26. Na pohřbu
  27. Tonko
  28. Nad mořem
  29. A přece
  30. Na vysvětlenou
  31. Konec světa
  32. Večerní
  33. Píseň o podivném vítězství korsárů z Neretvanských Blat
  34. Hymna na slávu Hercegoviny
  35. Těžký sen
  36. Neodevzdaný dopis
  37. Můj vodopád
  38. Poslední telegram