„Mořský“ pstruh v Neretvě

Jiří Mahen

„Mořský“ pstruh v Neretvě
Hej, ty tuláku, vandráku, slyš mě! Nabízím smlouvu ti skvělou a stavím za ni se celou: pro boha, piš mně! Zlatem, zlatem ti zaplatím jednou! Na účet evropských států oznam, až potkáš snad tátu před Sočou bědnou! Piš mně, máš-li snad v Maroku matku! Strýčkové v Muluji řeceřece, ti by to zradili přece, pošli pár řádků! Pošli, pošli mně telegram krátký, kdyby snad tetička v Rhôně nechtěla po dobrém honě do moře zpátky! Pohled pošli mi z Messiny taky! Tam prý ti dědeček dřímá, netrefil na Maltu z Říma, protři mu zraky! 62 Jestli Vardarem popluješ vzhůru, vyřiď tam, až skočíš přes trám, růžovým u mlýna sestrám pozdravů fůru! Prosím, zastav se na poště v Smyrně! Že bys rád zavolal bratra, co v horním Eufratě chátrá, popros je mírně! Kříž ti děláme nad slapem vápnem: jestli ty potáhneš v zimě Mostarem, uvědom ty mne, jinak tě lapnem’! Zkrátka, zkrátka nám hlavně jde o to: z moře – ty každý rok táhneš, jinak si u nás to nahneš, mizerná sloto! 63