MOJE VLAJKA

Jiří Mahen

Což se mi to jenom zdálo – proč však úsměv na rty sedá? Ještě včera byla u mne tesknota a mdloba bledá, dnes ať nebe jasem hoří – moje vlajka ve mně vlá! Moje vlajka! Ušil jsem ji, jak by snad ji slepá šila, ze svých snů jsem třapce přidal, by se větrům zalíbila, divná hračka, ale je tu – třepotá se, má se k světu – moje vlajka ve mně vlá! Proč jen dříve stíny zřel jsem potácet se místo lidí? Jak jsem svoji vlajku sešil, prosté oči co vše vidí! Svět tu stojí jako panna tancem trochu udýchaná – moje vlajka ve mně vlá!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

534. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEVĚSTĚ. (Adolf Červinka)
  2. DŮVĚRNOSTI (Božena Benešová)
  3. Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy? (Antonín Sova)
  4. Moře. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Noci na Arkoně. (František Táborský)
  6. První vlna, již jsem uzřel zase, ( H. Uden)
  7. VE KLIDNÉM TVOJÍM ÚSMĚVU... (Adolf Brabec)
  8. XIII. Já lodě větrem okřídlil (Vítězslav Hálek)
  9. Jiná píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V NEMOCI. (Antonín Klášterský)