ROSA MYSTICA

Jiří Mahen

Den k západu se chýlí a dál jít nelze mi. Na pravo hledím, v levo: jdu mezi růžemi. Kraj mrtvý, opuštěný je těžké vůně pln. A do duše se vtírá tajemství zrádných vln... I duše unavená se k spánku ukládá. Sny jdou: Je tohle Eden, má rajská zahrada? A růže voní, voní. Sto čekaly prý let. A včera prý je líbal i její – její ret! Nad hory slunce stoupá, a květy otvírá, má krev dnes byla rosou: mé srdce umírá...

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

989. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PONOCOVÁNÍ. (František Taufer)
  2. SLOKY MELANCHOLICKÉ (Otokar Březina)
  3. Svítání na západě. (Otokar Březina)
  4. BLASFEMIE. (Karel Toman)
  5. Ironické sloky. (František Taufer)
  6. Proč odvracíš se, o Slabá? (Otokar Březina)
  7. BRÁNA MILOSTI. (Xaver Dvořák)
  8. ***   Ples věčných svítání do soumraků mých zpíval, (Otokar Březina)
  9. O POLEDNÁCH. (Josef Lukavský)
  10. NOCI! (Otokar Březina)