To včera bylo v polospánku(J4f)
zas vyhoupla se nad obzor(J4m)
Sklem zablyštěla nade hvozdy(J4f)
ta nejdivnější ze všech hor(J4m)
jak v pohádkách jsme kdys ji zřeli(J4f)
a jak v nás věčně krásná je(J4m)
kde z háje pták jen hnízdil smělý(J4f)
a vzlétal rovnou do ráje(J4m)
Jak byla nízká Rukou skoro(J4f)
jsi mohl sáhnout na témě(J4m)
a přece rázem tyčila se(J4f)
vysoko všechny nad země(J4m)
Ta divná hora démantová(J4f)
v obzoru širém dalekém(J4m)
si nějak dětsky potutelně(J4f)
vždy zahrávala s člověkem(J4m)
Teď stál jsem pod ní Moci během(J4f)
po jejích bocích nahoru(J4m)
a opojit se jednou pro vždy(J4f)
písněmi dnů a prostorů(J4m)
Teď ztratil jsem ji Což tu vskutku(J4f)
přede mnou tedy nestála(J4m)
Na samém konci světa náhle(J4f)
se na mne tvrdě dívala(J4m)
Hoj nyní jsem ji hmatal zrovna(J4f)
však jakým ohněm pálila(J4m)
Teď celá děsem zachvěla se(J4f)
a náhle blesky chrlila(J4m)
a jak by na mně mstít se chtěla(J4f)
za lidský život zbabělý(J4m)
mne srážela kams do propastí(J4f)
kde haldy mrtvých ležely(J4m)
To divný boj byl Stokrát znova(J4f)
jsem vracel se k ní oklikou(J4m)
a pořád jak by zabíjela(J4f)
tu touhu ve mně velikou(J4m)
již pes má jistě také ve snu(J4f)
utéci všemu na chvíli(J4m)
a omočit si pracku v lávě(J4f)
z níž všichni jsme se zrodili(J4m)
Smích sprostě divý zněl tou horou(J4f)
pláč teskně tichý nad ní zněl(J4m)
já ničemu a všemu náhle(J4f)
jsem kolem sebe rozuměl(J4m)
a jedno zvlášť jsem chápal jasně(J4f)
v té smyslů divné závrati(J4m)
že mládí náhle uplynulo(J4f)
a nic že nám je nevrátí(J4m)