MODŘÍ PTÁCI HOR

Jiří Mahen

Jako výstřel vyšvihly se náhle z tůně prostoru a již krouží nade strží – stoupají až nad horu, a jich křídla nepohnou se často celé minuty – a pták jak by z prázdna visel přibitý a přikutý... Teď se ztratil – snad ho mračna pozřela a zakryla – jako kámen padá nyní, který ruka pustila, teď jak chmýří potácí se nesen, vrhán tam a sem – teď se celým tělem vzepřel, perutí i ocasem... a zas jako výstřel fičí vzhůru z tůně prostoru... Co se ještě k zemi díváš, hochu, místo nahoru? Myslíš snad, že tvoje touhy jiné nežli ptačí jsou? Křídla máš-li, roztáhni je, nad světy tě ponesou!

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

115. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SEN LETNÍ NOCI (Jiří Mahen)
  2. LEGENDA O HUSITSKÝCH VOZECH. (Antonín Klášterský)
  3. V lomech. (Matěj Anastazia Šimáček)
  4. HAVRAN. (Antonín Klášterský)
  5. 128. Aj ten Sinaj! Jaká příkrá hora! (František Sušil)
  6. KDY? (Vladimír Houdek)
  7. Bořek. (Antal Stašek)
  8. Na Golgotě. (Xaver Dvořák)
  9. PO BOUŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XX. Sílu, Pane, sílu těm, kdo vedou (Antonín Klášterský)