128. Aj ten Sinaj! Jaká příkrá hora!

František Sušil

Aj ten Sinaj! Jaká příkrá hora! Nakupená širošíře žula Kruté vlády prápor rozepnula, Všady rokla, skála, prorva, nora. Vystrměla přírody to vzdora, Přešlost tuto dávno pominulá Pro vše věky v kámen ustrnula; Zhledna ji duch celý zavrávorá. Tu dlí věčnost; čas tu běh svůj stavil, Žádný zrůst ti nedí dobu roku, Holá step se zmohla skal těch boků. Bůh tu věčný památník si spravil. Jest to oltář, jejž on sám si stvořil, By se člověk Jemu jenom kořil.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

341. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dávné boje. (Augustin Eugen Mužík)
  2. POD ŽEBRÁKEM. (Karel Václav Rais)
  3. Bořek. (Antal Stašek)
  4. MODŘÍ PTÁCI HOR (Jiří Mahen)
  5. Osud. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Skály. (Herma Pilbauerová)
  7. MANGART. (Jaroslav Vrchlický)
  8. CHATRČ CIVÍ K MODRÉ OBLOZE. (Antonín Sova)
  9. Úředník. (Matěj Anastazia Šimáček)
  10. Les po bouři. (Adolf Heyduk)