JEDINÝ STRACH

Jiří Mahen

JEDINÝ STRACH
Proč divíš se, že do mých veršů někdy se loudí strach, jenž už tu nebýval? Mám chvíle, v nichž si připadám jak žebrák, pán jemuž dukát místo grešle dal. Ač blízko mám tě, v dálce vidívám tě v těch právě chvílích, cele když jsi mou – a bojím se, že kostnaté čís ruce to štěstí naše brzo přelámou... A pro tu lásku strach mou duši jímá a před osudem velká pokora. Jsem jako vrána, jež má v hnízdě mladé a úzkostně po stromech krákorá. 96

Kniha Lyrika (in Dílo Jiřího Mahena, svazek 7) (1958)
Autor Jiří Mahen