PŮLNOC U ŘEKY.

Božena Benešová

Spí nad krajinou truchlivou, kde není rusalek ni vil, svit znaveného měsíce jak hlídač, jenž bdít nechce, po zakalené hladině svou ostražitost roztříštil, a bílý oblak, úlisný, pak přemohl ji lehce. V ruch dráždivý, v lesk nesvětský, se rázem mění povrch vod, jak promlčená tajemství by z hlubin překypěla, a jak by duchů mátožný a mihotavý chorovod zde hledal v pozdní lítosti svá odhozená těla.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

345. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  2. Nokturno. (Bohuslav Květ)
  3. Rybník v mlze. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  5. Večer u jezera. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. None (Karel Leger)
  7. Vigilie. (Augustin Eugen Mužík)
  8. PRAMEN. (František Taufer)
  9. KVĚTY V RÁKOSÍ (Jaroslav Vrchlický)
  10. XXIV. Sychravý večer blíží se s hor, (Adolf Heyduk)