PORTRÉT DĚVČETE Z POHÁDKY

Viktor Dyk

Jsem mráček, který po obloze spěje a rozplyne se jako sen. Dnes usmívám se, zítra bez naděje: ta nejsem, která jsem. Tvá velikost mne v propasti dno srazí, v noc prchám jasným oslepena dnem. Jít chtěla bych až v nejkrutější mrazy: ta nejsem, která jsem.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

216. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SPLEEN (Božena Benešová)
  2. OČI. (Karel Mašek)
  3. Tam, kde slunce zapadá. (Růžena Jesenská)
  4. Klamy. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Ten konec! (Jaroslav Vrchlický)
  6. ANDANTE. (Josef Svatopluk Machar)
  7. SVĚTLO S PETŘÍNA. (Pavla Maternová)
  8. BALLADA O MRTVÉM DRUHU. (Antonín Sova)
  9. BLÁZINEC. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. IX. Jen k tomu bodu v žití doplouti, (Jaroslav Vrchlický)