BLÁZINEC.

Karel Dostál-Lutinov

Já udiven se často na svět dívám a celé epos lidstva připadlo mi jako pimprlové divadlo: Tu humor lehtá mě – tu nudou zívám. Ten stále taká jako kyvadlo: „Čí chleba jím, tomu i zpívám“ – ten zuby skřípe, když já hlavou kývám a ve tvář metá mi své zrcadlo. A v divém zmatku loutka loutku sápe, sen o věčnosti jest jim zemí cizí; když hvězdy mluví, loutka tupě chrápe. Ó Mácho! Mácho! Bol tvůj nevymizí. Ztrhané struny zvuk! Zborcená harfa zní. Daleká cesta. Marné volání.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

501. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Klamy. (Josef Svatopluk Machar)
  2. NA PRKNECH ŽIVOTA (Petr Fingal)
  3. ZE ŽIVOTA UBOŽÁKOVA. ( Dr. Efkem Ot)
  4. SVĚT A DIVADLO. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  5. LEŽ. (Kamil Berdych)
  6. PORTRÉT DĚVČETE Z POHÁDKY (Viktor Dyk)
  7. Betty Heningsová. (Jaroslav Vrchlický)
  8. LETNÍ VEČER. (Ladislav Linhart)
  9. Noční cesta. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SPLEEN (Božena Benešová)