PORTRÉT DVOU PLAVCŮ

Viktor Dyk

Ten plavčík zpívá si: Za plavby zahynem’. Je moře bezedné. Jas nebe oklame. Leč tolik světel je a my jich neminem’. Tak mnoho lásky je a my ji poznáme. Dí starý námořník: My nezahynuli. Nás vichr ošálil a hloubky oklamaly. Tak mnoho světel je a my je minuli. Tak mnoho lásky je a my jí nepoznali.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

162. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Miluju moře modré. (Růžena Jesenská)
  2. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  3. Světly četnými se korso třpytí, ( H. Uden)
  4. V bouři života. (Ladislav Quis)
  5. POD HVĚZDNATÝM PRAPOREM! (Xaver Dvořák)
  6. Na vlnách. (František Táborský)
  7. Moře! (Růžena Jesenská)
  8. XXIX Moře se bouří, moře se pění. (Viktor Dyk)
  9. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  10. Je život... (Augustin Eugen Mužík)