Marné tužby.

Adolf Brabec

Den znaven sivou hlavu sklonil vždy níž a níž nad šerou zem, na nebi červánek jen tronil a obru žen hor modrý lem. Já znovu snil a znovu sál do sebe tiché noci stín, když měsíc nebem matně plál a líbal černé země klín. Já toužil zas po jaré síle, po dávných snech již stlumených, jsem blíže smrti, dál však cíle, blíž tužeb marných, zlomených.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

281. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  2. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  3. Touha po odpočinutí. (Václav Antonín Crha)
  4. PO LETECH. (Jaroslav Vrchlický)
  5. JEJÍ VLASY. (Otakar Auředníček)
  6. PROSBA (Otakar Theer)
  7. Nikdy víc. (Adolf Heyduk)
  8. Rozplynutí. (Beneš Grünwald)
  9. PRVNÍMU JARNÍMU KVÍTKU. (Augustin Eugen Mužík)
  10. 2 Tvá tmavá pleť, Tvůj tmavý vlas (Jan Neruda)