Vdovec.

Adolf Brabec

Noc jarní nádherná je, šeřík voní, jak bylo, vzpomíná si, jak je dnes – v zadumání vdovec hlavu kloní a daleko se dívá do nebes. Po práci uštván, nad kolébkou schýlen si vzpomíná... Zde žena zpívala a dítěte zrak líbá pološílen; vždyť tytéž oči mrtvá mívala! Měl štěstí, mládí, ženu, sladké chvíle, na světě nepřál si mít nikdy víc; v rakvi hnije tělo dneska bílé, ze všeho marnost žití kyne vstříc! Když myšlénka se za myšlénkou valí, že najde ženu novou, líbeznou, do okénka mu hvězda hrozí z dáli a polévá vše září stříbrnou. Již usíná, ve dlani svírá lebku, pro nový rozhodnout se nelze čin; a náhle zlatým křídlem nad kolébku se chýlí mrtvé matky bílý stín. Stín matky líbá dítě, hladí vlásky, tak vroucně, než v dál se rozletí – a těžce loučí se, vždyť květ své lásky ve světa smutném zanechává zajetí!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

761. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. Noční fialy. (Bohdan Kaminský)
  3. Vzpomínka na matku. (Adolf Brabec)
  4. Vzpomínka. (Bohdan Kaminský)
  5. NA DUŠIČKY. (Petr Fingal)
  6. NÁVRAT DOMŮ. (Emanuel z Čenkova)
  7. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. Nálada. (Adolf Brabec)
  9. BEZ LÁSKY. (Antonín Klášterský)
  10. XVI. BALLATA O DVOJÍ MLZE. (Jaroslav Vrchlický)