SVÉMU PSU.

Adolf Brabec

SVÉMU PSU.
Mám rád tě, žal tvůj znám, proč smutně vyješ v bolu, když odjet na vždy mám, a rozejdem se spolů.spolu. Ač zvíře, přec jen znáš, co bolesť, přítel, známý, teď sledně zaštěkáš, a konec mezi námi. Jediného jen mám, na světě tebe tady, teď jdu a nevím kam, v svět, v němž je tolik zrady. Má hlava zvířená, jen pro tě pomoc volí, a rána, mířená z pušky, tvou trýzeň skolí! 22

Kniha Zvadlé květy (1896)
Autor Adolf Brabec