SVÉMU PSU.

Adolf Brabec

Mám rád tě, žal tvůj znám, proč smutně vyješ v bolu, když odjet na vždy mám, a rozejdem se spolu. Ač zvíře, přec jen znáš, co bolesť, přítel, známý, teď sledně zaštěkáš, a konec mezi námi. Jediného jen mám, na světě tebe tady, teď jdu a nevím kam, v svět, v němž je tolik zrady. Má hlava zvířená, jen pro tě pomoc volí, a rána, mířená z pušky, tvou trýzeň skolí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

219. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TRILOGIE (Viktor Dyk)
  2. báseň bez názvu (Viktor Dyk)
  3. Večer. (A. K. Lešan)
  4. Myslivecká. (Jan z Hvězdy)
  5. Dýmka. (Matěj Havelka)
  6. Stesk. (Adolf Heyduk)
  7. DÍVKA PLACHÁ. (Václav Hanka)
  8. Tebe chci! (Adolf Heyduk)
  9. Píseň zrazeného. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Stará myslivna. (Rudolf Pokorný)