VEČER.

Adolf Brabec

VEČER.
Večer se přiblížil, já bloudil krajem, bloudil jsem, bloudil, nevím dnes kde, srdce kdy drážděno tím vonným májem, člověk jím otráven ve tmě dál jde. Prázdnem jsa otráven a znaven denním, večer bych prožil štastně dnes sám, růžným kdy polibkem a světla chvěním skládá se v náruči jarní den tmám. Večer se přiblížil, mně bylo k pláči, plaše jsem ve květný pozíral luh, kudy jen dělník ku chatě své kráčí, za ním dne žhavý juž domírá pruh! 83

Kniha Zvadlé květy (1896)
Autor Adolf Brabec