VEČER.

Adolf Brabec

Večer se přiblížil, já bloudil krajem, bloudil jsem, bloudil, nevím dnes kde, srdce kdy drážděno tím vonným májem, člověk jím otráven ve tmě dál jde. Prázdnem jsa otráven a znaven denním, večer bych prožil štastně dnes sám, růžným kdy polibkem a světla chvěním skládá se v náruči jarní den tmám. Večer se přiblížil, mně bylo k pláči, plaše jsem ve květný pozíral luh, kudy jen dělník ku chatě své kráčí, za ním dne žhavý juž domírá pruh!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

360. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň smíření (Otokar Fischer)
  2. ZTRACENÉ VOLÁNÍ. (Bohdan Kaminský)
  3. NIC NEZBYLO MI... (Josef Rosenzweig-Moir)
  4. SMUTNÝ KRAJ. (Irma Geisslová)
  5. De monte sacro. (Xaver Dvořák)
  6. ČTYŘI PÍSNĚ. (Otakar Theer)
  7. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  8. To-lis nikdy necítila? (Augustin Eugen Mužík)
  9. AMARA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SENTIMENTÁLNÍ VEČER. (Josef Lukavský)