ZTRACENÉ VOLÁNÍ.

Bohdan Kaminský

Na ten večer vzponám si jakoby to bylo dneska(T8f) V Sychro to bylo doma v oboru mne svedla stezka(T8f) a jak šel jsem suché lis snášelo se k vlh zemi(T8f) nebem honila se mračna tr kvílel haluzemi(T8f) kolem truchlo smutno bylo a v mém srdci ta tak(T8m) Ach mně tenkrát smutno bylo zamyšlen jsem chýlil hlavu(T8f) kdesi v dálce oval se jednotvár hukot splavu(T8f) a v tom tru jenž kol úpěl jako v poušti kolem Leara(T8f) jsem til jak mi cosi tvrdou rukou srdce sví(T8f) vzpomínka to trud byla chlad ost jako mráz(T8m) A jak sám dnes šel jsem tady kudy dřív jsem často chodil(T8f) jakoby mi na dno duše kdo těž men hodil(T8f) a pro to byl bych šílel co kdy bylo a víc ne(T8f) a měl v tom srdci bolest hoře tost opuště(T8f) tost pro všecko co bylo pro všecko co bude dál(T8m) A ta všecka sta bolest najednou se slila ve mně(T8f) a v tom vichru jenž kol stenal a ten splav jak hučel tem(T8f) jsem used na lavičku na tu jež mi drahou byla(T8f) pro to že tam v let večer sela kdys moje mi(T8f) kterou tenkrát ach to dávno kterou tenkrát měl jsem rád(T8m) A já vzponal jsem na ni myslil na svůj život ce(T8f) vzponal jsem na ty květy jež mi v srdci vypučely(T8f) vzponal jsem na ty oči jež mi lásku lhaly kdysi(T8f) vzponal jsem na tu lásku kterou jsme tu slíbili si(T8f) vzponal jsem na ty květy kte zatím povadly(T8m) Vzponal jsem jak ten život le kolem prázd hluše(T8f) vzponal jsem na ty pís jež jsem skládal v mukách duše(T8f) vzponal jsem na ty chvíle kdy mi slzy v očích stály(T8f) kdy bludička slávy kte mladou duši kdysi šá(T8f) zhasne ve tmách pochybnos pa a tru zlých(T8m) Vzponal jsem na své dra kteří li mne tak di(T8f) a hleli s báz na to jak ta bludička mne svá(T8f) s boles jsem na to myslil jak i k nim vždy lo sdíl(T8f) opustil jsem dra doma z otcovy jsem ušel dílny(T8f) a sám v sebe uzavře šel jsem za svou bludičkou(T8m) Vzponal jsem na svou matku je žal i starost o mne(T8f) mi jednou z illusí těch drs život oči promne(T8f) že snad v pláči poznám třeba jednou v stáří pozd do(T8f) že mne zklamala ra že jsem klamal se sám v so(T8f) že mír duše své i je utratil jsem nadarmo(T8m) Vzponal jsem na ty chvíle kdy mne pocit báz chvátil(T8f) kdy bych rád tak rád byl tiše ka se do vrátil(T8f) kdy sám so neřil jsem že mi peruť k letu stačí(T8f) srdce touží výš však da da zlá k zemi tlačí(T8f) a tvá peruť zkrce vzletět vzletět neže(T8m) Vzponal jsem na ty touhy jež mi hřály duši mladou(T8f) než se do pochybnosti beznaje muky vkradou(T8f) vzponal jsem na pasy na ta všecka muka hroz(T8f) kdy bys nad sebou sám zoufal a kdy člověk v hoři pozná(T8f) že ten křik v jeho duši nikdo v svě neslyší(T8m) Vzponal jsem na ty chvíle kdy zmalátlost chvá(T8f) a kdy nikdo v svě celém vlíd ruky nepo ti(T8f) kdy tvá bolest kdy tvé touhy pochybnosti tvé a boje(T8f) kdy to všecko všemu světu lhostejno Ó lhostejno je(T8f) nikdo tebe nepo nikdo v tebe neří(T8m) Vzponal jsem dra matka že je mrtva mrtva zatím(T8f) nežli vel je hoře velkou vděčnou láskou splatím(T8f) mrtva dřív než směl jsem říci co jsem jenom srdcem chápal(T8f) že přec ne ve mně ztracen horou a čis pal(T8f) kte jako sva oheň hoří v prsou báska(T8m) A já byl bych za tou drahou šílen volal v prázdno ku(T8f) v té chvíli zlítost v šíleném tom vichru jeku(T8f) jsem til jak mi kdesi na dně duše seň vzrůs(T8f) ruka ji letmo psala ma šeptala ji ústa(T8f) říkal jsem ji nahlas tru jenž ji zanes bůh kam(T8m) Zdálo se mi že je život poušť tak smut prázd ho(T8f) a že kdo na poušti zoufanlivým hlasem vo(T8f) a že zoufa ten křik čloka jenž tr strá(T8f) je jak nikým neslyše s přírodou i bohem da(T8f) protest kte mar bije na zavře nebesa(T8m) Zdálo se mi že v té chvíli udu mne ži jarmo(T8f) že zde tr kaž z li a že kaž tr darmo(T8f) a že život bez účele v hluchou propast le(T8f) a že člověk ne ce než vteřina v ticle(T8f) zrnko písku na dně moře prášek na dně propas(T8m) v ten prostor beze hrá do věčnosti v moře ča(T8f) jeho vo tak tesk ztrácelo se bez ohlasu(T8f) jsem slyšel kde v duši jak ten křik zní a hyne(T8f) křik kte bez ozvěny zajde v noci nehostin(T8f) křik kte k světlu touží a sám zajde v temnotách(T8m) A ta bolest ze života a ta věč k světlu touha(T8f) smutek kte srdce ží i vzdor jenž se všemu rou(T8f) vše to lelo mi čelem vše jsem tenkrát v duši prožil(T8f) a v té chvíli rozervá úvodní jsem seň složil(T8f) ke své prv knize veršů k Ztracemu vo(T8m) A já v bolesti a vzdoru jsem ty smut sloky skládal(T8f) se s někým o svůj život o svou smrt se s někým dal(T8f) a jak tr kolem úpěl zdálo se mi v o chvíli(T8f) že mi v prsou srdce pu a že hlava moje ší(T8f) a že hlas vzkřiknout musím úzkos v těch samotách(T8m) A jak seň rostla ve mně jak jsem verše v sloku uvil(T8f) tu seň tru říkal ji vichru nahlas mluvil(T8f) přehlušit jsem chtěl ten vichr a hlas můj se na něm tříští(T8f) a v tom jeku v šumu stro chvělo se a v chvíli příští(T8f) bez ozvěny zapadalo ztrace vo(T8m) Zapadly ty verše dávno zarostla ta les stezka(T8f) Vzponám na život ce nebylo by jinak dneska(T8f) šel bych znova jako tehdy šel bych zas tak sám a chu(T8f) zas bych nesl ve své duši všecky pasy a trudy(T8f) abych zas v tu chvíli pravou našel seň v srdci svém(T8m) Zapadly ty verše dávno v nepaměť je vichr odnes(T8f) ale smutek o chvíle ten v mém srdci stal podnes(T8f) oheň jenž mi v prsou hořel i ten vzdor jenž ve mně dosud(T8f) ten vzdor jenž se všemu rou čím vždy znova tvr osud(T8f) nežli vzlétneš v prach ti sráží zkrce peru(T8m) Zapadla kniha pr zapadly a zajdou ji(T8f) jednou i jméno chu v nepaměť a do tmy splyne(T8f) ale přijdou ji znova v nových mukách v síle žhou(T8f) a od k věkům bude vo jich tesk tlouci(T8f) jako křik ze tmy do tmy na zavře nebesa(T8m)

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

355. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER. (Adolf Brabec)
  2. Píseň smíření (Otokar Fischer)
  3. De monte sacro. (Xaver Dvořák)
  4. NIC NEZBYLO MI... (Josef Rosenzweig-Moir)
  5. LOUČENÍ. (Josef Václav Sládek)
  6. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  7. Bez cíle. (Bohdan Kaminský)
  8. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. To-lis nikdy necítila? (Augustin Eugen Mužík)
  10. V DÁLI. (Antonín Klášterský)