To lis nikdy necítila za jarního větru vání(T8f)
kdy jak měkká náruč tvoje večer byl pln usmívání(T8f)
že ten vítr otravuje(T4f)
že ta náruč dusí(T3f)
a že světlo které na nás hvězdy hází dolů(T7f)
jest jak posměch jedovatý posvátnému bolu(T7f)
Já to prožil když mne vítr do propastí vláčel(T7f)
když mi hvízdal cestou jak jsem nocí k tobě kráčel(T7f)
že ten vítr otravuje(T4f)
že ta náruč dusí(T3f)
a ty hvězdy jež mé kroky svedly do močálů(T7f)
že se smějí jedovatě tomu mému žalu(T7f)
Já to prožil kdy mne vítr tobě v cestu nesl(T7f)
kdy jako list utržený k nohoum jsem ti klesl(T7f)
že tvůj dech mne otravuje(T4f)
že tvá náruč dusí(T3f)
a ty hvězdy tvojích očí do soumraku vtkány(T7f)
že se smějí jedovatě na hrob vykopaný(T7f)
vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný
75. báseň z celkových 1094
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Píseň smíření
(Otokar Fischer)
-
V PROBUZENÍ.
(Jaroslav Vrchlický)
-
VEČER.
(Adolf Brabec)
-
STÍN BLEDÝ.
(Růžena Jesenská)
-
Bez cíle.
(Bohdan Kaminský)
-
Místo prologu.
(Hanuš Jelínek)
-
IMPROMPTU.
(Adolf Bohuslav Dostal)
-
Kam?
(Julius Alois Koráb)
-
VENUŠE
(Rudolf Medek)
-
ZTRACENÉ VOLÁNÍ.
(Bohdan Kaminský)