PO ZÁPADU SLUNCE.

Adolf Brabec

Ó mladé sny, ó touho divá, jež uzavřena v prsou mých jak vlaštovka jsi slétla sivá pod krovy lidí, lidí zlých, zkolébá tě tvá píseň tklivá jak robě v loktech matčiných, když kolem juž se zvolna stmívá – ty usneš na vždy v prsou mých – – Tak člověk hlavu těžkou chýle pak teprv’ všecko ucítí, když přijde naň ta teskná chvíle a zrak se slzou zanítí. Ten drsný život častokráte ze křídel setře barvu, pel a poblátí ty tužby zlaté, by na vše člověk zapomněl! Tam západ zvolna dokrvácí, přec zbudou krve krůpěje, i člověk s trpkou resignací svou touhu zbylým uleje. Ve chmurném šeru kanceláře se mnohdy kmitne mládí sen jak purpurová světla záře, jíž západ celý zapředen. A dostačí i někdy zcela ten odlesk slabě krvavý, by člověk setřel pot si s čela a poznal práce únavy!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

287. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLV. Ty stará matko, země naše, (Vítězslav Hálek)
  2. báseň bez názvu (Emanuel Miřiovský)
  3. PASTÝŘI, JEHOŽ ROH SLYŠEL JSEM NOCÍ ZNÍT. (Bohdan Kaminský)
  4. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  5. SLYŠÍŠ TU PÍSEŇ (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  7. SLET PÍSNÍ. (Antonín Klášterský)
  8. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  9. NOCTURNO. (Hugo Kepka)
  10. PROBUZENÍ. (Antonín Klášterský)