XLV. Ty stará matko, země naše,

Vítězslav Hálek

Ty stará matko země naše(J4f) jak mladistvé ty srdce máš(J4m) Do kvítků celá zabalená(J4f) a v písních jen se rozplýváš(J4m) A časy s vraždou drtné bouře(J4f) co táhlo jich ti přes hlavu(J4m) a přec tě každé jaro najde(J4f) zas v usmívavém pozdravu(J4m) Blud člověka a lidská bída(J4f) jak krutě tvář ti brázdila(J4m) a přec tvá každá kapka jarní(J4f) jak by ji naděj zasila(J4m) A za každou ti bouří duha(J4f) za každou nocí jitřena(J4m) i šachta přírody a lidstva(J4f) už pučí sotva zavřena(J4m) Ach lidé my to jinak beřem(J4f) pár hrobů a jsme zvráceni(J4m) jar několik a spějem v podzim(J4f) jsme bez dechu jsme znaveni(J4m)

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

537. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO ZÁPADU SLUNCE. (Adolf Brabec)
  2. SLYŠÍŠ TU PÍSEŇ (Stanislav Kostka Neumann)
  3. None (Emanuel Miřiovský)
  4. ŽALOZPĚV. (Bohdan Kaminský)
  5. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  6. SIROTEK. (Stanislav Popelka)
  7. VY, KTEŘÍ V STESKU... (František Kvapil)
  8. NAD PRÁZDNOU KOLÉBKOU. (Ferdinand Tomek)
  9. Drahé matičce. (Jaroslav Tichý)
  10. XIX.   Oblaky Země jsou synové tkliví, (Jan Neruda)