PÍSEŇ MÉHO SRDCE.

Adolf Brabec

PÍSEŇ MÉHO SRDCE.
Za nocí, nocí bezesných, jak hlahol zvonu v noci mne budí v chvílích šílených mé srdce bez pomoci. A divná bouře zmítá mnou, sto chápe duši ramen, ze srdce silou tajemnou krvavý šlehá plamen. Již nocí pluji hvězdnatou, tak sladkým citem zmámen, před svatební jak komnatou bych klesal v úběl ramen. A pluji, pluji dál a dál, že splývám s květů dechem, své vlastní sny jsem v mrtvo vtkal a spil se mrtva echem... 16

Kniha Listí padá... (1898)
Autor Adolf Brabec