PODZIMNÍ PÍSEŇ.

Adolf Brabec

PODZIMNÍ PÍSEŇ.
Je konec léta, květy vadnou, pojď, milá, půjdem alejí, a stiskni ruku moji chladnou, mám Tě pak stokrát raději. Ó zříš ta světla na západě, ó zříš ty růže krvavé, slyš, žluté listí pláče v sadě, ten pláč mé srdce dráždí, rve. Ó natrhej ty květy mroucí do bílé ručky naposled, a vdechni v lásku naši žhoucí svou duši, než se změní v led! Své oko ponoř v oko moje, nechť hledí na nás celý svět, a zmámená vhoď do příboje svých nejvřelejších citů květ. 37 Na srdce mé svou přitul hlavu, jak tehda v první máje den, kdy bílá hvězda vzplála v tmavu a hlídala náš lásky sen. 38

Kniha Listí padá... (1898)
Autor Adolf Brabec