PODZIMNÍ PÍSEŇ.

Adolf Brabec

PODZIMNÍ PÍSEŇ.
Je konec léta, květy vadnou, pojď, milá, půjdem alejí, a stiskni ruku moji chladnou, mám Tě pak stokrát raději. Ó zříš ta světla na západě, ó zříš ty růže krvavé, slyš, žluté listí pláče v sadě, ten pláč mé srdce dráždí, rve. Ó natrhej ty květy mroucí do bílé ručky naposled, a vdechni v lásku naši žhoucí svou duši, než se změní v led! Své oko ponoř v oko moje, nechť hledí na nás celý svět, a zmámená vhoď do příboje svých nejvřelejších citů květ. 37 Na srdce mé svou přitul hlavu, jak tehda v první máje den, kdy bílá hvězda vzplála v tmavu a hlídala náš lásky sen. 38
Básně v knize Listí padá...:
  1. Zda vyslovím, co tají srdce hlubiny,
  2. VIDĚNÍ.
  3. ***   V snů závrať se nám život mění,
  4. BÍLÉ NOCI.
  5. NEZNÁMÝM KRÁSKÁM.
  6. PODZIMNÍ PROCHÁZKA.
  7. ŽLUTÉ RŮŽE.
  8. MATCE.
  9. VZPOMÍNKA.
  10. PÍSEŇ MÉHO SRDCE.
  11. LIST PŘÍTELI.
  12. PÍŠE, PÍŠE RUČKA BÍLÁ...
  13. TY ODCHÁZÍŠ?
  14. ROZLOUČENÍ.
  15. PÍSEŇ LÁSKY.
  16. NEŽ PRCHNE VŠECKO...
  17. MILUJ!
  18. PŘÍPITEK PRVNÍ LÁSCE.
  19. MELANCHOLIE.
  20. PRVNÍ LÁSCE.
  21. ***   Nejsladší má chvíle bývá,
  22. ***   Nad štíhlé, krásné tělo její
  23. LÍTOST.
  24. PODZIMNÍ PÍSEŇ.
  25. PO LETECH.
  26. PŘED POHŘBEM.
  27. KDYŽ JEL JSEM VEČER KOLEM CHIEMSKÉHO JEZERA...
  28. PODZIMNÍ MEDITACE.
  29. VEČERNÍ PROCHÁZKY.
  30. VZPOMÍNKA NA MOŘE.
  31. VZPOMÍNKA.