***   Nejsladší má chvíle bývá,

Adolf Brabec

***

Nejsladší má chvíle bývá, Nejsladší má chvíle bývá,
 v zlatu barev když se stmívá kolem jarní den; duše moje zadumčivá naslouchá, jak pták kdes zpívá, toužíc vzlétnout ven. Toužíc vzlétnout za tou tváří, opředenou svatou září, žhavou jako krev; proč se zjeví samotáři, jenž své žití sněním maří, jen ten božský zjev? Rtíky malé políbily samet ručky sněhobílý, spjaté do dálky. Platí mně ten pozdrav milý, v zraku, jenž se ke mně chýlí, kvetou fialky. 33 Poznávám Tě, lásko moje, za mnou letíš do příboje – život pustý je. Anděli, zřím nožky tvoje, ručky malé v žití boje sypou lilije... 34
Básně v knize Listí padá...:
  1. Zda vyslovím, co tají srdce hlubiny,
  2. VIDĚNÍ.
  3. ***   V snů závrať se nám život mění,
  4. BÍLÉ NOCI.
  5. NEZNÁMÝM KRÁSKÁM.
  6. PODZIMNÍ PROCHÁZKA.
  7. ŽLUTÉ RŮŽE.
  8. MATCE.
  9. VZPOMÍNKA.
  10. PÍSEŇ MÉHO SRDCE.
  11. LIST PŘÍTELI.
  12. PÍŠE, PÍŠE RUČKA BÍLÁ...
  13. TY ODCHÁZÍŠ?
  14. ROZLOUČENÍ.
  15. PÍSEŇ LÁSKY.
  16. NEŽ PRCHNE VŠECKO...
  17. MILUJ!
  18. PŘÍPITEK PRVNÍ LÁSCE.
  19. MELANCHOLIE.
  20. PRVNÍ LÁSCE.
  21. ***   Nejsladší má chvíle bývá,
  22. ***   Nad štíhlé, krásné tělo její
  23. LÍTOST.
  24. PODZIMNÍ PÍSEŇ.
  25. PO LETECH.
  26. PŘED POHŘBEM.
  27. KDYŽ JEL JSEM VEČER KOLEM CHIEMSKÉHO JEZERA...
  28. PODZIMNÍ MEDITACE.
  29. VEČERNÍ PROCHÁZKY.
  30. VZPOMÍNKA NA MOŘE.
  31. VZPOMÍNKA.