PRVNÍ LÁSCE.

Adolf Brabec

PRVNÍ LÁSCE.
Když jsem Tě poznal, poupátko moje, kdo ví, zda byla’s šestnácte let, prvně jsem zlíbal tvářinky Tvoje s krásným tím zrakem, modrým jak květ; jak jsi se, štíhlý andílku, smával, jakoby patřil celý nám svět, na srdce mladé když jsem Tě brával, ó škoda dob, jež nepřijdou zpět. jak lilje květ Tvá dušinka byla a mladost, láska voněla v něm, jak božskou rosu ústa má pila a v objetí Tvé když padal jsem něm, ó všecko dnes je pohádka pouhá, ve první lásce života květ, pak zbude touha, šílená touha se v doby mládí vrátiti zpět. Ó lásko čistá z nadhvězdné říše, Tě člověk jednou poznává jen, na křídlech bílých vznášíš jej výše a mizíš, prcháš, zapadáš v sen; 31 To není láska, co potom přijde, tak měsíc září na tichou zem, však jak je krásné, když slunce vyjde, to láska první v objetí Tvém. 32
Básně v knize Listí padá...:
  1. Zda vyslovím, co tají srdce hlubiny,
  2. VIDĚNÍ.
  3. ***   V snů závrať se nám život mění,
  4. BÍLÉ NOCI.
  5. NEZNÁMÝM KRÁSKÁM.
  6. PODZIMNÍ PROCHÁZKA.
  7. ŽLUTÉ RŮŽE.
  8. MATCE.
  9. VZPOMÍNKA.
  10. PÍSEŇ MÉHO SRDCE.
  11. LIST PŘÍTELI.
  12. PÍŠE, PÍŠE RUČKA BÍLÁ...
  13. TY ODCHÁZÍŠ?
  14. ROZLOUČENÍ.
  15. PÍSEŇ LÁSKY.
  16. NEŽ PRCHNE VŠECKO...
  17. MILUJ!
  18. PŘÍPITEK PRVNÍ LÁSCE.
  19. MELANCHOLIE.
  20. PRVNÍ LÁSCE.
  21. ***   Nejsladší má chvíle bývá,
  22. ***   Nad štíhlé, krásné tělo její
  23. LÍTOST.
  24. PODZIMNÍ PÍSEŇ.
  25. PO LETECH.
  26. PŘED POHŘBEM.
  27. KDYŽ JEL JSEM VEČER KOLEM CHIEMSKÉHO JEZERA...
  28. PODZIMNÍ MEDITACE.
  29. VEČERNÍ PROCHÁZKY.
  30. VZPOMÍNKA NA MOŘE.
  31. VZPOMÍNKA.