LÍTOST.

Adolf Brabec

LÍTOST.
Do očí Tvých jsem zadíval se jednou, ó Bože, co jsem všechno v nich jen čet’! Já viděl tváře jak se rdí a blednou, jak nezrozené v hrob se kladou hned. Já viděl samet macešek tak černý, já viděl nejkrásnějších liljí sníh, že člověku být člověk může věrnývěrný, při pláči bolestném jsem četl z nich. Já v očích Tvých jsem viděl hříchu stopy, po děsných příčinách jsem pátral těch, proč lásky čisté květy člověk topí, to nejkrásnější, co jen bájí v snech... I mne Tvých bílých ňader samet zlákal, a zoubků sníh a vášnivý Tvůj smích, však šíleně jsem na Tvém klíně plakal nad vzrostlým novým hříchem z hříchů mých... 36
Básně v knize Listí padá...:
  1. Zda vyslovím, co tají srdce hlubiny,
  2. VIDĚNÍ.
  3. ***   V snů závrať se nám život mění,
  4. BÍLÉ NOCI.
  5. NEZNÁMÝM KRÁSKÁM.
  6. PODZIMNÍ PROCHÁZKA.
  7. ŽLUTÉ RŮŽE.
  8. MATCE.
  9. VZPOMÍNKA.
  10. PÍSEŇ MÉHO SRDCE.
  11. LIST PŘÍTELI.
  12. PÍŠE, PÍŠE RUČKA BÍLÁ...
  13. TY ODCHÁZÍŠ?
  14. ROZLOUČENÍ.
  15. PÍSEŇ LÁSKY.
  16. NEŽ PRCHNE VŠECKO...
  17. MILUJ!
  18. PŘÍPITEK PRVNÍ LÁSCE.
  19. MELANCHOLIE.
  20. PRVNÍ LÁSCE.
  21. ***   Nejsladší má chvíle bývá,
  22. ***   Nad štíhlé, krásné tělo její
  23. LÍTOST.
  24. PODZIMNÍ PÍSEŇ.
  25. PO LETECH.
  26. PŘED POHŘBEM.
  27. KDYŽ JEL JSEM VEČER KOLEM CHIEMSKÉHO JEZERA...
  28. PODZIMNÍ MEDITACE.
  29. VEČERNÍ PROCHÁZKY.
  30. VZPOMÍNKA NA MOŘE.
  31. VZPOMÍNKA.