VZPOMÍNKA.

VZPOMÍNKA.
Tak někdy zamyslíš se chvíli snivě a hlavu skloníš nenadále v dlaň, a k sluchu zní ti cos tak zadumčivě, zříš známé lesy, luka, známou pláň. Ve barvách večera se bělá víska a červená se stříška kostela, a v aleji se třpytí kaple nízká, kraj poznáváš, jsi doma docela. A zavzdychneš, že škoda je těch časů a škoda každé z mládí sladkých chvil, tak ještě vidíš v různém, světlém jasu svůj domov, jejž’s před lety navštívil. Ty tváře známé, jež se veselily, ty tváře mladistvé se rozprchly, nad hroby starých kvete jasmín bílý a vážně zdvihá se kříž zamlklý. 52 Tvůj domov je ti již jen pouhou bájí, ve snách jen kouzlíš si jej jako klam, poslední známí zvolna umírají, a ucítíš, že’s náhle sám a sám. 53 OBSAH:
Zda vyslovím, co tají srdce hlubiny1
Podzimní nálady. Vidění5 ***6 Bílé noci7 Neznámým kráskám8 Podzimní procházka9 Žluté růže11 Matce12 Vzpomínka14 Píseň mého srdce16 List příteli17
Podzimní láska. Píše, píše ručka bílá21 Ty odcházíš?22 [55] Rozloučení23 Píseň lásky25 Než prchne všecko...26 Miluj!28 Přípitek první lásce29 Melancholie30 První lásce31 ***33 ***35 Lítost36 Podzimní píseň37 Po letech39 Před pohřbem41
Obrázky. Když jel jsem večer kolem Chiemského jezera47 Podzimní meditace48 Večerní procházky49 Vzpomínka na moře51 Vzpomínka52
E: pk; 2005 [56]