VZPOMÍNKA.
Tak někdy zamyslíš se chvíli snivě
a hlavu skloníš nenadále v dlaň,
a k sluchu zní ti cos tak zadumčivě,
zříš známé lesy, luka, známou pláň.
Ve barvách večera se bělá víska
a červená se stříška kostela,
a v aleji se třpytí kaple nízká,
kraj poznáváš, jsi doma docela.
A zavzdychneš, že škoda je těch časů
a škoda každé z mládí sladkých chvil,
tak ještě vidíš v různém, světlém jasu
svůj domov, jejž’s před lety navštívil.
Ty tváře známé, jež se veselily,
ty tváře mladistvé se rozprchly,
nad hroby starých kvete jasmín bílý
a vážně zdvihá se kříž zamlklý.
52
Tvůj domov je ti již jen pouhou bájí,
ve snách jen kouzlíš si jej jako klam,
poslední známí zvolna umírají,
a ucítíš, že’s náhle sám a sám.
53
OBSAH:
Zda vyslovím, co tají srdce hlubiny1
Podzimní nálady.
Vidění5
***6
Bílé noci7
Neznámým kráskám8
Podzimní procházka9
Žluté růže11
Matce12
Vzpomínka14
Píseň mého srdce16
List příteli17
Podzimní láska.
Píše, píše ručka bílá21
Ty odcházíš?22
[55]
Rozloučení23
Píseň lásky25
Než prchne všecko...26
Miluj!28
Přípitek první lásce29
Melancholie30
První lásce31
***33
***35
Lítost36
Podzimní píseň37
Po letech39
Před pohřbem41
Obrázky.
Když jel jsem večer kolem Chiemského jezera47
Podzimní meditace48
Večerní procházky49
Vzpomínka na moře51
Vzpomínka52
E: pk; 2005
[56]