VNOUČE.

Bohumil Adámek

V zimní rozzuřené slotě(T4f) zmírá děda na samotě(T4f) zmírá věkem jemuž léku není(T5f) po mozolném lopocení(T4f) Skonal za prvního kuropění(T5f) Ráno vnouče tátu k loži vede(T5f) Proč dnes nechce vstávat děde(T4f) Šeptnou modlitbu svou ranní(T4f) zasedají ke snídaní(T4f) Ženě hrnou slzy po zástěře(T5f) když si na klín děcko béře(T4f) Vnouče sivá očka v nedůvěře(T5f) poloplačky vyptává se mámy(T5f) Děde nebude jíst s námi(T4f) Muž se sotva dotknuv lžíce(T4f) na půdu jde pro vrátnice(T4f) snáší dolů měří řeže sbíjí(T5f) Při práci jen škube šijí(T4f) jako když pláč v sobě dusí svíjí(T5f) Kolem batolí se vnouče bledé(T5f) Kolíbku mít bude děde(T4f) Omyly a přestrojily(T4f) v truhlu dědu položily(T4f) Zvadlé tělo režný rubáš halí(T5f) dotýkaný křížek malý(T4f) do sepjatých svrasklých rukou daly(T5f) Vnouče po straně zas tahá máti(T5f) Děde dlouho bude spáti(T4f) Do hlav staví obraz ve skle(T4f) světce v zbroji záři lesklé(T4f) Rozžehají starou hromičnici(T5f) nosí kytky na stolici(T4f) rozmarýnu muškát zvádající(T5f) Vnouče tleská majíc radost z kvítí(T5f) Děde svátek bude míti(T4f) Jak se soumrak v údol žene(T4f) do komory zajíněné(T4f) muž a žena truhlu nesou sami(T5f) podkládají smrčinami(T4f) vykropují kol ní kočičkami(T5f) Vnouče nevídaný obřad mate(T5f) Děde proč tam zavíráte(T4f) Dva dni v noci dvě se mění(T4f) v polosnu a polobdění(T4f) Jak se třetí den svit okny dere(T5f) do komory v stíny šeré(T4f) kladivo již v hřeby víka pere(T5f) Vnouče zármutek a tíseň v hlase(T5f) Děde na nás nehněvá se(T4f) Kde se chatrč chytá břehu(T4f) muž se brodí pasem v sněhu(T4f) Důl v něm vykopává vyhazuje(T5f) s ženou do zroubené sluje(T4f) truhlu klestím ovinutou vsuje(T5f) Vnouče hlídne přivřenými vraty(T5f) Děde stěhuje se z chaty(T4f) A sníh dále padá padá(T4f) v pusté cesty rokle lada(T4f) Okna dvéře zvenčí zatlučeny(T5f) krušné týdny není změny(T4f) Závějí hrob dědů vyvršený(T5f) Vnouče ptá se mámy ana přede(T5f) S pohádkou kdy přijde děde(T4f) Muž pak po svém zimním díle(T4f) ráno vždy jde zasmušile(T4f) mysl ujařmena údy chaby(T5f) V přístodůlku k jaru zrábí(T4f) chatám šindele a rolím hrábí(T5f) Vnouče přebíhajíc jednu hude(T5f) Děde pomáhat kdy bude(T4f) A den ze dne za soumraku(T4f) vzpomínají kalno v zraku(T4f) rozžehají znova hromičnici(T5f) modlí se jak prosebníci(T4f) za dušičku drahou za hříšnici(T5f) A jen vnouče stále svoji vede(T5f) Já chci děde Kam šel děde(T4f) Až kdy mine měsíc tuhý(T4f) slunce rozbřeskne se v luhy(T4f) mrazem ztvrdnou sněhu navaliny(T5f) vikýřem v kraj nehostinný(T4f) stoupá muž a chvátá do dědiny(T5f) Vnouče v líčkách zplane tuchou svěží(T5f) Děde přivést táta běží(T4f) Se sousedy muž se vrací(T4f) s lopatami k truchlé práci(T4f) Truhlu ze závějí vyhrabali(T5f) houžví k saním přivázali(T4f) a s ní ke vsi na hřbitov se dali(T5f) Vnouče v náruč letí mámě svojí(T5f) Děde kam to vezou v chvoji(T4f) Žena za pohřbem se dívá(T4f) posléz rukou sbohem kývá(T4f) Vidí jak již ztrácejí se sáně(T5f) v zachumlené lesní stráně(T4f) Hlava těžká klesá v tvrdé dlaně(T5f) Vnouče ručkama se tiskne k máti(T5f) Děde kdy se s tátou vrátí(T4f)

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

492. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Siesta na ville. (Alois Škampa)
  2. None (Josef Kuchař)
  3. STAROSVĚTSKÁ (Eduard Albert)
  4. DÁVNO, DÁVNO TOMU... (Karel Václav Rais)
  5. DĚTSKÉ NOKTURNO. (Viktor Dyk)
  6. KOLOVRÁTKÁŘ. (Antonín Jaroslav Klose)
  7. LESNÍ MUŽÍK. (Adolf Heyduk)
  8. NÁVRAT. (Matěj Anastazia Šimáček)
  9. Chocholouši. (Josef Václav Sládek)
  10. SRDCE. (Antonín Klášterský)