SESTRA BOLEST.

Jan Vrba

SESTRA BOLEST.
1-1Tak jsem ji potkal: pod borovou strání 1-2uprostřed lesa za dne umírání – 1-3a byla krásná ve vůni a tichu, 1-4krásnější ještě víc, že nesváděla k hříchu. 2-1Řekl jsem jí: „Sestro, v jizbu vejdi se mnou, 2-2dřív než noční stíny ze strží se vzedmou, 2-3za mým stolem sedni, pojez, co mi dáno, 2-4a pozdrž se u mne, až zas bude ráno...“ 3-1Uposlechla, vešla, naplnila chyši, 3-2po chvíli už řekla, že mé srdce slyší. – 3-3A hladí mi vlasy a hladí mi tváře... 3-4Okna jsou však temná, nevstává v nich záře... 4-1Nevstává v nich záře, neblíží se k ránu, 4-2nebesa jsou pustá, mají samou ránu, 4-3před mou chyší venku stromy hučí dlouze 4-4a zdvíhají větve jako v marné touze... 5-1Větve vyzdvihují, spouští v resignaci, 5-2volají za sluncem, proč se nenavrací – 5-3a netrpěliví hlasitě se zlobí.zlobí, 5-4proč se narodili do tak divné doby... 6-1Sestra Bolest slyší, jak se stromy vadí, 6-2konejší mi srdce, po tváři mne hladí – 6-3v očích plno vláhy, ale slova nemá, 6-4tíhou všeho kolem je jakoby němá. 21 7-1Potkal jsem ji v lese v chvíli usínání 7-2už na samý večer pod borovou strání – 7-3pozval jsem ji k sobě, a se mnou se dívá, 7-4na nejhlubší půlnoc jak se připozdívá... 16. III. 1916.
22

Kniha Zahrada getsemanská (1918)
Autor Jan Vrba