Tož vše už dal bych bez hlesu a rád,

Viktor Dyk

Tož vše už dal bych bez hlesu a rád, své chladivé a vyčítavé hříchy. Své ironie potměšilý chlad a lstivý humbug znavené své pýchy. Tři panny tančí v pláni zelené. Tří pannen těla touhou mdlou se chvějí. Co mračen víc se zase přižene, poslední zvony v dálce vyzvánějí. Tří stínů rysy za noci se chví, tři marné stesky za noci se hlásí. Hledání sebe, paskvil přátelství a věčná touha chimerické krásy. A jak by někdo ruku v čelo klad’, jak glossoval by bolestně mé smíchy. Už vše bych mohl těmto lidem dát, i lstivý humbug znavené své pýchy.

Patří do shluku

karafiát, povídačka, růže, kráska, proslov, konvalinka, fialinka, rozkvítat, kvítí, zvadnout

41. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HUSAR. (Vítězslav Hálek)
  2. SLUŽKA Z VENKOVSKÉ GARNISONY. (Vladimír Houdek)
  3. 77. Služba. (Jan Petr Jordan)
  4. Šerý skvoste, lasičko má štíhlá... (Adolf Heyduk)
  5. Píseň malířova. (Adolf Brabec)
  6. ROKOKOVÁ SERENÁDA. (Rudolf Illový)
  7. Reminiscence (Karel Hlaváček)
  8. STARÁ PÍSEŇ (Růžena Jesenská)
  9. Přemýšlení o přírodě. (Antonín Koukl)
  10. V JELENÍM PŘÍKOPU. (Emanuel Čenkov)