Komu není při zrození dáno,
v lékárně do smrti nekoupí,
a co se stromu je oderváno,
na strom jistě více nevstoupí.
Ale čím kdo zatížen je v žití,
může ještě pro potomky míti,
což dospělí stejně jako děti
každodenně mohou uviděti.
Jeden zatížen je darem tonů,
zpíváním si ukracuje den,
druhý, stižen kletbou gramofonů,
z očistce rád byl by vykoupen,
třetí sbírá známky, jak kde vyjdou,
na čtvrtého denně křeče přijdou,
pátému je v duši smutno stále,
šestý usmívá se neustále.
Někdo zatížen je stálým psaním
nedbaje, že nebude se číst,
jiný zatížen bakšiše braním,
z cizí mísy stále touží jíst.
K tomu přijdou zatížení další
zrádcováním, lží, šplhačstvím, falší,
s nimiž lidé jako dary svými
prolézají třeba potrubími.
Kdo je hvězdičkami zatížený,
opouští přesnadno rodný štěp,
a ten, koho zatížily ženy,
dobrovolně lehá na oštěp,
někdo daltonismem hrozným trpí,
lípu nerozezná vedle chrpy,
jaký div, že častokrát se najde,
kdo zatížen renegátstvím zajde.
Mimo lidi také často věci
pojednou zlá nemoc zatíží,
v budovách tak snadno jako v kleci
čmelíci jsou děsnou obtíží.
Jednou se jim říká nepotismus,
jindy zoveme je servilismus,
také často lze jim říci tmářství,
ale nejčastěji otrokářství.
Zatížením trpí celé země,
u nás šlechta je tou nemocí,
již si ošetřujem’ velejemně
a nechcem’ si od ní pomoci.
Celé věky šlape naše práva
fideikomisem nazvaná kráva,
která shltla v spravedlnost víru
a dala nám práva na papíru.
Že i státy nejsou imunními,
kdo by o tom pochybovat chtěl,
proto důsledně jsou pasivními
majitelé kapes, duší, těl.
Zatížení nikde není malé,
stejné v Alpách jako na Urale,
k jehož vyléčení stačí ruce
schopné zvednout prapor revoluce.