SLÁVA PLOTU

Dr. Efkem Ot

Na mladého Vondru usmálo se štěstí(T6f) jednou prostřed léta právě po snídaní(T6f) přinesl mu soudní sluha z nenadání(T6f) převeliké psaní s pečetmi as šesti(T6f) které hlásalo mu nejbídnějším slohem(T6f) že mu jeho strýc jenž milým Pánem Bohem(T6f) vytržen byl v zimě ze všech světa zmatků(T6f) pěkné hospodářství nechal na památku(T6f) Jaký lákavý to netušený nový(T6f) svět se otvírá teď náhle právníkovi(T6f) jemuž paragrafy nešly právě k duhu(T6f) Proč by ještě váhal Slepá bohyně ta(T6f) které obětovat chtěl svá mladá léta(T6f) jistě odpustí mu ve stopách li pluhu(T6f) bude nyní chodit utužuje zdraví(T6f) Zemědělství sice za mák nerozumí(T6f) ale pomoc snadná odborných knih tlumy(T6f) zkušený pak šafář všecko hravě spraví(T6f) V pokoj nadějného oekonoma záhy(T6f) ze všech knihkupectví starobylé Prahy(T6f) hospodářské spisy hrnuly se valem(T6f) Nežli minul měsíc mladý Vondra málem(T6f) uměl rozeznati žito od pšenice(T6f) a než léto prošlo nabyl přesvědčení(T6f) že již dosti ví a že mu třeba není(T6f) v novém postavení vědomostí více(T6f) A hle v arše dnes jež podobá se díži(T6f) která nosila již jeho prapradědy(T6f) a v níž jakýs kníže jel prý naposledy(T6f) ke svému se statku od nádraží blíží(T6f) Hlavou myšlenky se jemu rojí steré(T6f) Jaká to s ním změna Ještě loni tudy(T6f) ke svému jel strýci jako student chudý(T6f) z milosti jenž žil dnes o něj svět se pere(T6f) Radost jinochu a pýcha prsa vzduly(T6f) ale náhle se mu zachmuřila líce(T6f) na podmínku vzpomněl nebožtíka strýce(T6f) kterou tento končil poslední svou vůli(T6f) aby jeho dědic vedle všeho zboží(T6f) přejal také záští k rodu sousedovu(T6f) jenž prý strýci kladl v cestu jenom hloží(T6f) život krátil mu a pošinoval k rovu(T6f) Z jinochovy mysli spokojenost mizí(T6f) na čele mu mraky houstnou každé chvíle(T6f) Jaké to jen strýc měl přání pošetilé(T6f) nenávidět rod jenž zcela je mu cizí(T6f) z něhož nad to již jen zbývá slabá žena(T6f) sotva osiřelá dívka nezkušená(T6f) Co as příčinou té staré nenávisti(T6f) Prohrané snad soudy o píď meze holé(T6f) kterou rozšířit chtěl soused svoje pole(T6f) či snad dokonce jak někteří prý jistí(T6f) láska nešťastná Nit jeho rozjímání(T6f) přetrhla se náhle nenadál se ani(T6f) a hle již se octl na své vlastní půdě(T6f) Před ním statky dva Ach jak vypadá chudě(T6f) statek jeho proti sousedovu domu(T6f) na vršku jenž stojí hotová to villa(T6f) na niž opatrná ruka postavila(T6f) tyče hrotů lesklých na chytání hromů(T6f) Jaké od loňska tu provedeny změny(T6f) Pohled na domy tě nutí k přirovnání(T6f) vedle otrhánka švihák vyfintěný(T6f) Mladý Vondra v arše obrátil se maní(T6f) zdálo se že strýce pochopil v tu chvíli(T6f) V tom už ve dvoře se koně zastavili(T6f) Překvapení tady pro nového pána(T6f) od vrat jež jsou chvojí pěkně lemována(T6f) do prostřed až dvora v rovné řadě dvojí(T6f) všecka dvorská čeleď ve svátečním kroji(T6f) Ze zástupu nyní v šatečkách svých sněžných(T6f) vyšlo děvčátko tak svěží jako růže(T6f) kterou pevně třímá ve svých ručkách něžných(T6f) vítati má pána ale sotva může(T6f) bázní vydechnout pán jenž tu dříve býval(T6f) nosil se jak všichni v dědině se nosí(T6f) jenom v neděli až na paty mu splýval(T6f) zelenavý kabát s obrovskými šosy(T6f) ale tento pán jenž nyní stojí před ní(T6f) v mysliveckém šatě není zjev tak všední(T6f) připadá jí spíše jako sám pan kníže(T6f) který čtverospřeží jezdí tudy časem(T6f) Teprve když Vondra přistoupil k ní blíže(T6f) a k ní promluvil co nejvlídnějším hlasem(T6f) odříkala řeč svou chvějícími rtíky(T6f) podala mu kytku a již bouřné sláva(T6f) všecka čeleď svému pánu provolává(T6f) Mladý Vondra pohnut vyslovil jim díky(T6f) za věrnost jich žádal v delší řeči vřelé(T6f) za upřímnost lásku aby vždycky spíše(T6f) přítele v něm zřeli nežli velitele(T6f) vždyť prý sám též pošel z chudé jenom chýše(T6f) posléz každému z nich stiskl tvrdou ruku(T6f) v dům pak vešel Čeleď na svém místě trvá(T6f) každý jako socha bez hnutí a zvuku(T6f) za to mnohému se slzou třpytí brva(T6f) Do prvého patra spěl teď Vondra mladý(T6f) prohlédnout si byt Šest pokojů je tady(T6f) v řadě za sebou v nich prázdno dva jsou pouze(T6f) zcela po panicku chudě zařízeny(T6f) jako by v nich byla sídlem paní Nouze(T6f) nikde obrázku jen holé všude stěny(T6f) nikde co by tvoje upoutalo oči(T6f) bez ladu tu všecko bez barvy a vkusu(T6f) úzká postel židle stoly bez ubrusu(T6f) všecko provrtáno starou červotočí(T6f) vedle chudoby jež do čela je vryta(T6f) každému tu kousku usedlosti zdejší(T6f) divně tebe dojme nad vše výmluvnější(T6f) těžká wertheimka jež v temném koutě skryta(T6f) Vondrovi ta veteš zpola ztrouchnivělá(T6f) vynutila úsměv hlavou proletěla(T6f) myšlenka mu náhle Dokážeme světu(T6f) Vondrové že nejsou jako byli kdysi(T6f) Potom k zrcádku jež mezi okny visí(T6f) přistoupil by spravil svoji toaletu(T6f) Vyhlédnuv pak oknem zasmušil se zase(T6f) hle dům sousedův tam září v plné kráse(T6f) Viděti ho nechce Do očí ho pálí(T6f) Raděj zastře okna V témže okamžení(T6f) útrpně se usmál vždyť tu záclon není(T6f) Přepychem ty strýci nejspíše se zdály(T6f) Brzy po té Vondra jiný oblek maje(T6f) prohlédnout šel kolny stodoly a stáje(T6f) aby s majetkem svým seznámil se v krátku(T6f) Tak se Vondra ujal zděděného statku(T6f) Štěpánovští pro besedy svoje(T5f) na měsíce mají vhodnou látku(T5f) jednou z rána u Vondrova statku(T5f) dělníků se sešly celé roje(T5f) s motykami kladivy a rýči(T5f) jejichž úsilí se darmo příčí(T5f) staré vetché trámoví i zdivo(T5f) Jak tu nyní celé dni je živo(T5f) Práce lidem pod rukama roste(T5f) na zdi dosud hladké okras prosté(T5f) rozmanitých řims teď nalepili(T5f) okna zvyšují i dvéře všude(T5f) střechy šindel omšený a shnilý(T5f) brzy prejzy nahradily rudé(T5f) Vondra mezi dělníky den celý(T5f) na vše dohlíží kde třeba velí(T5f) První sníh než přikryl Sněžce hlavu(T5f) Vondrův statek stkví se v novém hávu(T5f) A než první ledu škraloup slabý(T5f) překážet chtěl v běhu obru Labi(T5f) Štěpánov zas viděl novou věc(T5m) obrovské dva vozy od nádraží(T5f) v kterých mládež uhodnout se snaží(T5f) panoramu nebo zvěřinec(T5m) pomalu se ke vsi kolébají(T5f) Zmýlily však ubohé se děti(T5f) vozy ty jimž rovných neviděti(T5f) v celém šírém štěpánovském kraji(T5f) nestanuly ani u hospody(T5f) podle staré dávnověké módy(T5f) až teprve před Vondrovým statkem(T5f) Celá vesnice se v čase krátkém(T5f) sešla zde a s podivením vidí(T5f) kterak z vozů několik teď lidí(T5f) vytahuje skříně židle stoly(T5f) pohovky a měkké lenošky(T5m) obrazy a sloupy pro sošky(T5m) zrcadlo jak vrata u stodoly(T5f) lustry svícny záclony jak sníh(T5m) na konec pak celé haldy knih(T5m) Vondra měl teď práce kolik dní(T5m) než uvedl do pořádku všecko(T5f) a když umístil kus poslední(T5m) radosti měl jako malé děcko(T5f) jemuž hračky dostalo se milé(T5f) prochází se všemi pokoji(T5m) na pohovky sedá prostojí(T5m) před zrcadlem jindy mnohé chvíle(T5f) a že v časté libuje si změně(T5f) obrazy své přerovnává denně(T5f) Jedno pouze budí jeho hněvy(T5f) nevšímavostí je raněn onou(T5f) která v jeho sousedstvu se jeví(T5f) ačkoli skryt často za záclonou(T5f) po protějšku pátrá k velké zlosti(T5f) nezří ani stopy zvědavosti(T5f) Hrdost jeho těžce uražena(T5f) za celou tu dobu mnoha neděl(T5f) nikdo ani oknem nepohleděl(T5f) Vždyť přec jeho sousedem je žena(T5f) Jaká to as žena Vondra v duši(T5f) přemítá že nic jí nevyruší(T5f) Jak jest asi chladná bez citu(T5m) Přešla zima minulo půl roku(T5f) Vondrova již ve vsi pobytu(T5m) ale jeho pátravému oku(T5f) sousedka se nezjevila dosud(T5f) A přec nyní poznal by tak rád(T5m) tu již pro celý mu život snad(T5m) nepřítelem určil slepý osud(T5f) Jenom jednou slunečný byl den(T5m) v zahradě se před zraky mu mihla(T5f) ve tvář však jí nezřel tušil jen(T5m) že to dívka útloboká štíhlá(T5f) Marně také Vondra čekal stále(T5f) na okamžik se sousedkou svojí(T5f) aby mohl utkati se v boji(T5f) až ta chvilka přišla nenadále(T5f) Překvapila totiž jednou z rána(T5f) tato zpráva domácího pána(T5f) prkenný plot nový který dělí(T5f) dvory obou sousedů prý celý(T5f) polepen je nějakými listy(T5f) Vondra jásal Srdce jeho plane(T5f) ohněm lásky dosud nepoznané(T5f) k paragrafům Z toho soud je jistý(T5f) Jako na kořist se vrhá lev(T5m) tak se k plotu Vondra vrhl skokem(T5f) sotva o něj zavadil však okem(T5f) do tváří mu vběhla všecka krev(T5m) celý téměř plot je polepen(T5m) listy z knihy dobře jemu známé(T5f) učící jak vůči světu žen(T5m) galantně vždy chovati se máme(T5f) některá pak význačnější místa(T5f) červenou jsou tužkou podtržena(T5f) Jak by hrom byl udeřil v něj z čista(T5f) Vondra stál byl zahanben že žena(T5f) uštědřila jemu lekce této(T5f) Zprvu sice řekl si že je to(T5f) přirozené vždyť se přece dosti(T5f) prohřešil tím proti zdvořilosti(T5f) sousedce že své se nepředstavil(T5f) ale brzy jiný hlas mu pravil(T5f) že by bylo zbabělostí velkou(T5f) kdyby snad se nechal urážeti(T5f) zlomyslnou moderní tou selkou(T5f) která asi z vesnických je dětí(T5f) jež se v městské jakés dívčí škole(T5f) naučily romány jen číst(T5m) milostný snad leda slepit list(T5m) nevědí však skoro co je pole(T5f) zákonem pak že jim etiketa(T5f) kterou lidský nerozum si stvořil(T5f) žádají hned od mužského světa(T5f) otrocky by všude se jim kořil(T5f) Někdejšímu učni Nemesinu(T5f) paragrafy v hlavě jako vosy(T5f) rojily se ve zpupném tom činu(T5f) držby rušení a ještě cosi(T5f) objevil a jako v letní dobu(T5f) slunce plá tak plála jeho líce(T5f) obšírnou když skládal obžalobu(T5f) Tak chtěl Vondra pomstit svého strýce(T5f) V arše kterou starý Mates mýdlem(T5f) zušlechtil dnes do blízkého města(T5f) jež je soudu okresního sídlem(T5f) jede Vondra Rozkošná je cesta(T5f) Na blankytu obláčky jak z vlny(T5f) ve vzduch čistý jarní vůně plný(T5f) vyletuje skřivan s hymnem lásky(T5f) v lukách skromné jindy sedmikrásky(T5f) rosnými dnes perlami se pyšní(T5f) lesy mluví plno zpěvu v nich(T5m) sladkým dechem kvetoucích pak višní(T5f) opájí ti nozdry vlažný jih(T5m) Mladý statkář do mladé té krásy(T5f) ponořil se celou svojí duší(T5f) náhle cítil že mu vlhnou řasy(T5f) srdce v těle mocněji že buší(T5f) v duši se mu plíží tichý žel(T5m) kolem něho všecko láskou dýše(T5f) on jen dosud do čarovné říše(T5f) všemocné té paní nevešel(T5m) a přec k srdci přivinul by rád(T5m) dívčí bytost plnou sladké touhy(T5f) Nelze jistě pravou láskou zvát(T5m) studentských těch lásek věnec dlouhý(T5f) které stálé jsou jen tak asi(T5m) jako aprilové počasí(T5m) Jednou sic to v pražských ulic stínu(T5f) zdálo se že nalezl tu pravou(T5f) dříve však než odhodlal se k činu(T5f) ztratil na vždy s očí dívku smavou(T5f) Napadlo teď Vondru okamžitě(T5f) v ráji tom jejž vykouzlil v svém bytě(T5f) věc že hlavní sličná Eva chybí(T5f) Co mu vadí by si hledal Evy(T5f) Může jednati jak se mu zlíbí(T5f) Beztoho jen samé chvalozpěvy(T5f) o ženitbě od svých přátel slýchá(T5f) Nedávno pak kdosi ve městě(T5m) o statné mu radil nevěstě(T5m) je prý hezká pracovitá tichá(T5f) ač je z města hospodářství všemu(T5f) rozumí a peněz jako smetí(T5f) slovem děvče jež se hodí k němu(T5f) V myšlenkách tak Vondrovi čas letí(T5f) jako střela teprve z nich pak(T5m) procitl když soudní před budovou(T5f) stanul jeho povoz Bouři novou(T5f) v jeho nitru věstil černý mrak(T5m) na čele jenž vyvstal mu v tu chvíli(T5f) faëtonek něžný ušlechtilý(T5f) oko jeho na náměstí zhlídlo(T5f) před nímž jeho archa ve vší kráse(T5f) jakou zmohlo Matesovo mýdlo(T5f) předpotopním obrům podobá se(T5f) Dobře zná ten faëtonek nový(T5f) vždyť náleží jeho sousedovi(T5f) v ženské suknici jejž před soud žene(T5f) Však dnes pomstí ubožáka strýce(T5f) jemuž rozumí vždy víc a více(T5f) Ó však jistě ode dneška sklene(T5f) duha míru nad jeho se statkem(T5f) Vondra v duši cítil svatý hněv(T5m) do tváří jenž hnal mu všecku krev(T5m) a tak rozpaloval jej že šátkem(T5f) stíral pot jenž čelo jeho smáčel(T5f) po schodech když k soudní síni kráčel(T5f) Bouřlivě mu srdce v těle bilo(T5f) dokud před kancelářem stál venku(T5f) jakmile však vkročil na chvilenku(T5f) leknutím se v chůzi zastavilo(T5f) V okamžik ten utvořil se tady(T5f) obraz hodný štětce malířova(T5f) u dveří hned stojí Vondra mladý(T5f) není schopen jediného slova(T5f) ač se zdá jak otvíral by ústa(T5f) proti němu rozkošné je dítě(T5f) jedno z těch jež nerodí se zhusta(T5f) krásná její tvář se rozpačitě(T5f) usmívá zrak její sklopen k zemi(T5f) od stolu pak na ně pod brejlemi(T5f) mžourá starý soudce holohlavý(T5f) Že tak Vondra zdřevěněl ký div(T5m) Nepomyslil sobě jaktěživ(T5m) že ten diblík černooký smavý(T5f) za nímž v Praze nachodil se dosti(T5f) ke kuchařské škole Domácnosti(T5f) že ten anděl na nějž myslil všude(T5f) o němž snil a na nějž verše psal(T5m) že ten jeho sladký ideál(T5m) někdy jeho nepřítelem bude(T5f) jehož nutno k soudu pohánět(T5m) Jaká náhoda to neblahá(T5m) S Vondrou teď se motal celý svět(T5m) okna stěny strop i podlaha(T5m) A což dívka Také netušila(T5f) koho jí dal osud za souseda(T5f) Jaká divná myšlenka to Leda(T5f) že by hluchá slepá němá byla(T5f) O tom Vondra neměl ani zdání(T5f) kterak jeho sousedka se shání(T5f) po všem co se jeho žití týká(T5f) a jak často z hloubi pokojíka(T5f) kukátko své namířila naň(T5m) Marně čekala že soused její(T5f) přece složí zdvořilosti daň(T5m) až se odhodlala v beznaději(T5f) k prostředku jenž pomohl jí k soudu(T5f) Se smírem měl soudce práci snadnou(T5f) bál se skoro že si v citů proudu(T5f) sporné strany kolem krku padnou(T5f) Archa prázdná k domovu se blíží(T5f) za to faëton má větší tíži(T5f) Vondra se svou sousedkou v něm sedí(T5f) Jaký sladký hovor spolu měli(T5f) prosté moje verše nepovědí(T5f) vím jen chvílemi že tichem zněly(T5f) hlasné polibky ne bouře hněvu(T5f) Takto Adam nalezl svou Evu(T5f) Na konec jen málo ještě slov(T5m) Několik let po té události(T5f) zavítal jsem v slavný Štěpánov(T5m) kde mně jako příteli a hosti(T5f) paní domu Vondrova to žínka(T5f) o starém když strýci byla zmínka(T5f) svěřila proč taká dlouhá léta(T5f) nenáviděl celý její rod(T5m) sestra její matky její teta(T5f) polepila jednou Vondrův plot(T5m) láskyplnou jakous čmáranicí(T5f) aby v milenci svém onom strýci(T5f) rozdmychala ještě větší lásku(T5f) ubohá však prohrála svou sázku(T5f) neboť taký podivín byl strýc(T5m) s děvčetem že nepromluvil víc(T5m) jeho hněv pak celý rod že stihl(T5f) Mladý Vondra svoji číšku zdvihl(T5f) Sláva plotu Víš li starý hochu(T5f) myšlenku že moje žena milá(T5f) od svojí si tetky vypůjčila(T5f) Tenkrát výsledek byl jiný trochu(T5f) proto sláva plotu Všichni výše(T5f) pozdvihli jsme plné svoje číše(T5f) Chtěl jsem neboť zvědav bývám vždycky(T5f) viděti plot onen historický(T5f) ten však dávno padl za oběť(T5m) spojení dvou dvorů po nichž teď(T5m) s obručemi se anebo s míči(T5f) prohánějí mladí Vondroviči(T5f)

Patří do shluku

výhra, prohrát, karta, vyhrát, hráč, sázka, prohra, šach, kostka, bulka

117. báseň z celkových 309

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SYLVA. (Antonín Klášterský)
  2. Z pamětní knihy města Kocourkova. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  3. Kopistům v Louvru. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Mandát Luciperův. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. XXVI. Kam se hneš, kudy jdeš, (Jaroslav Vrchlický)
  6. MUŽŮM PRÁCE (Antonín Sova)
  7. Šumavská idylla. (Jaroslav Vrchlický)
  8. EXORIARE ALIQUIS... (Josef Svatopluk Machar)
  9. TRESTANCI. (Josef Svatopluk Machar)
  10. MALÝ ROBINSON (Antonín Sova)