PROMENADA.

Josef Lukavský

Na Nábřeží, v pohádkové chvíli, kdy Praha se v šat Noci oblékala, motivoval jakés dobrodružství, jež milenka mi něžně vytýkala. Poslyšte, draháto je všecko zdání, co jako pravda dnes proti mně svědčí byl zdvořilým jsem pouze gentlemanem a o nic víc není vina větší. Že byla krásná, koketní a prudká nu, to je věcí čistě povahovou, jež vám, drahá, dámě duchaplné, nemusí býti právě vinou novou. Ó, ano, měla velmi krásné oči a její ňadra kalichy dva byly hle, porovnání: – ona pestrý motýl a vy, drahá, motýlek jste bílý. Vím, měla zoubky jako mladý pardal, jež krví rtů svítily do daleka, ba zdálo se mi, že ten malý dravec i na mne, jako na svou oběť čeká... A vlasy, vlasyty báječné vlasy, jak zlatá řeka, jež ji objímaly neutonul, jsem cítil vlny, jak okolo mne divoce se valí. Nu, zapomenuvíc nesmím spatřit a budu váš, jako jsem dříve býval... Ah, slyšíte? drahá, řekněte mi, kdo je ten muž, jenž na vás tak se díval! Ach ten, ach tentoť pouhá efeméra Tak, vzrušena, mi pouze odvětila, ohlížejíc se zpátky za neznámým, by ještě jeden pohled zachytila. Hradčany k nebi čněly zadumaně, jimž temné stíny stafáž vytvořily... My k hvězdám, tyto dolů, do Vltavy své rozžhavené oči ponořily... Jak zloději pak jsme se rozcházeli, vědoucí, že si nesmí důvěřovat a přece dovedoucí s božským klidem přátelství virtuosně simulovat.

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

30. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER K ÚCTĚ JULIA ZEYERA. (Jan Opolský)
  2. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  3. 3   Magickou září protkána (Otokar Fischer)
  4. REKONVALESCENCE. (Josef Rosenzweig-Moir)
  5. CÍTÍM, JAK STÁRNU... (Josef Kalus)
  6. DUB (Stanislav Kostka Neumann)
  7. Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji. (Karel Hlaváček)
  8. Improvisace. (Bohuslav Květ)
  9. Smutný večer. (Karel Hlaváček)
  10. DÍVKA. (Richard Weiner)